Adam Pavel Slavata
| Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka | |
|---|---|
| 2. vladař domu hradeckého | |
| Ve funkci: 19. leden 1652 – 2. červenec 1657 | |
| Předchůdce | Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka |
| Nástupce | Ferdinand Vilém Slavata |
| Nejvyšší číšník Českého království | |
| Ve funkci: 19. leden 1652 – 2. červenec 1657 | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Předchůdce | Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka |
| Nástupce | Ferdinand Vilém Slavata |
| Říšský dvorský rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 13. června 1604 nebo 1601 |
| Úmrtí | 2. července 1657 Nová Bystřice  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Jindřichův Hradec |
| Choť | (1626–1631) Marie Markéta z Eggenbergu (1617–1657) |
| Rodiče | Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652) a Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633) |
| Profese | Nejvyšší královský číšník a dvorský úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka (13. června 1604 – 2. července 1657, Nová Bystřice) byl český šlechtic z rodu Slavatů, syn Viléma Slavaty a Lucie Otýlie z Hradce.
Roku 1626 se ve Vídni oženil s Marií Markétou z Eggenberku, dcerou krumlovského vévody Jana Oldřicha z Eggenberku, manželství ale bylo po pěti letech anulováno. Adam Pavel se poté již neoženil a svůj život věnoval zvelebování novobystřického a hradeckého panství.[1] Novou Bystřici si obzvláště zamiloval, a přestože byl po smrti podle rodinného zvyku pohřben v Jindřichově Hradci, rozšířila se pověst, že se v Nové Bystřici rozhodl zanechat to nejcennější – svoje srdce. To se potvrdilo roku 1997, kdy bylo srdce Adama Pavla Slavaty nalezeno v dřevěné skříňce ve zdi novobystřického kostela sv. Petra a Pavla.[2]
Majetek
[editovat | editovat zdroj].JPG)
Kolem roku 1655 měl Adam Pavel Slavata 1818 berní osedlých, což ho učinilo druhým nejbohatším šlechticem Českého království. Větší bohatství měla jen vévodkyně krumlovská Anna Marie z Eggenbergu, která měla 3915 osedlých.[3]
Adam Pavel Slavata zemřel bezdětný a po jeho smrti hradecké a novobystřické panství zdědil jeho synovec, Ferdinand Vilém Slavata.[1]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Táborsko. Svazek IV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 362 s. Kapitola Bystřice Nová zámek, s. 162.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů. Praha: Libri, 2010. 352 s. ISBN 978-80-7277-444-9. S. 177.
- ↑ Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů, s. 176
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KRÁL, Pavel. Konec manželství Adama Pavla Slavaty z Chlumu a Košumberka a Marie Markéty z Eggenberku. Opera historica 16. 2015, s. 185–207.
