Železniční trať Studénka–Veřovice

Studénka–Veřovice
	; Nádraží ve Veřovicích
Stát	Česko
Číslo	325 (do JŘ 1998/1999 číslo 304, od JŘ 2024/25 číslo 271)
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	27 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	30 ‰
Minimální poloměr oblouku	127 m
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	Studénka–Sedlnice 100 km/h; Sedlnice–Štramberk 80 km/h; Štramberk–Veřovice 40 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	cca 6,6
	8,17
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Studénka–Veřovice (v jízdním řádu pro cestující aktuálně uvedená v tabulce označené číslem 325, do JŘ 1998/1999 byla uvedená v tabulce označené číslem 304, od JŘ 2024/2025 bude součástí traťové tabulky 271 jako větev tratě Hranice na Moravě – Bohumín^[1]) je jednokolejná železniční trať, propojující hlavní trať Přerov–Bohumín s hlavní tratí Ostrava – Valašské Meziříčí. Trať vede malebnou krajinou přírodního parku Podbeskydí. Trať o délce 27 km je kategorizována jako regionální dráha.

Provoz na trati

Po celé trati jezdí (v nepravidelném taktu) pravidelné osobní vlaky Českých drah a nákladní vlaky různých dopravců. Trať je začleněna do systému Esko v Moravskoslezském kraji jako linka osobních vlaků S8. Na trati jsou od jízdního řádu 2019/2020 osobní vlaky doplněny o 4 páry spěšných vlaků v úseku (Ostrava –) Studénka – Štramberk, které jezdí většinou pouze v pracovních dnech. Osobní vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 811, které bývají doplněny jedním nebo dvěma přípojnými vozy BDtax782, případně druhým motorovým vozem. Spěšné vlaky jsou zajištěny motorovým vozem 842 a přípojným vozem Bdtn756/757.^[zdroj?]

Provozování dráhy na této trati zajišťuje Správa železnic.

Historický vývoj tratě

Trať byla vybudována ve dvou etapách od 18. prosince 1881 do 25. července 1896. V úseku Studénka–Štramberk byl provoz zahájen 18. prosince 1881 a v úseku Štramberk–Veřovice byl provoz zahájen 25. července 1896.

Navazující tratě

Ve Studénce na tuto trať navazuje trať Přerov–Bohumín a trať do Bílovce, v Sedlnici trať do Mošnova a ve Veřovicích trať Ostrava – Valašské Meziříčí.

Přeložení tratě

Trať byla dvakrát přeložena do nové polohy ve dvou úsecích. Prvním přeloženým úsekem byl úsek Studénka–Sedlnice přeložený v roce 1959 v důsledku výstavby Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Druhým přeloženým úsekem byl úsek Příbor – Kopřivnice zastávka přeložený v roce 1979 v důsledku výstavby továrny Tatra. Viz průběh tratě v infoboxu.

Průběh původní tratě

Za stanicí Studénka se nachází několik mostů přes řeku Odru a její zátopové oblasti. Mosty jsou propojeny náspy. Celková délka soustavy mostů byla téměř 200 m. Za mosty vedla dráha na hrázi mezi rybníky Kačák a Kotvice. Za rybníky následovalo prudké stoupání, které mělo protisměrné oblouky (esíčka). Proto se často ze Studénky používal postrk, aby vlak toto stoupání vyjel. Na konci stoupání byl přejezd a nedaleko něj byla zastávka Albrechtičky. Po několika kilometrech byla zastávka Sedlnice. Zastávka se změnila na stanici až v roce 1911 (v tomto roce byla postavená nádražní budova), aby se zvýšila propustnost tratě. Po roce 1959 se stanice stala součástí letiště Mošnov, nádraží bylo využíváno jako vlečka k letišti. Byly zde vybudovány zařízení pro stáčení leteckého paliva z cisteren. Trať směrem na Studénku byla zlikvidována, protože překážela stavbě letiště. Koleje zůstaly jen na soustavě mostů. Za posledním z nich bylo zarážedlo. Tyto koleje byly zlikvidovány v roce 2014.^[2]