Přeskočit na obsah

Národní divize 1926/1927

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Divisione Nazionale 1926/1927
ZeměItalské královstvíItalské království Italské království
Informace
Ročník27. ročník
VítězTurín
(titul odebrán)
Nejlepší střelec Anton Powolny (22 branek)
SestupujícíAlba Audace
Neapol
Cremonese
Fortitudo Pro Řím
(všichni zůstali v soutěži)

Soutěžní ročník Divisione Nazionale 1926/1927 byl 27. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy. Konal se od 3. října 1926 do 10. července 1927. Zúčastnilo se jí celkem již nově 20 klubů. Soutěž vyhrál Turín, jenže titul jim bylo během následující sezóny odebráno, protože člen představenstva klubu byl obviněn, že podplatil protihráče v derby proti Juventusu (2:1).

Jednalo se o první italské fotbalové mistrovství organizované na národní bázi, svěřené novému fašistickému orgánu zvanému Direttorio Divisioni Superiori.

Nejlepším střelcem se stal rakouský hráč Interu Anton Powolny, který vstřelil 22 branek.

Před sezonou

[editovat | editovat zdroj]

Do fotbalu zasáhl fašistický režim, který způsobil revoluci v organizacích všech soutěží. Spojila tak Lega Nord (Severní část) s Lega Sud (Jižní část) na dvě skupiny po deseti klubech. Zrušilo se tak finálové utkání o mistrovský titul, což se v posledních letech ukázalo jako nezvládnutelné z hlediska veřejného pořádku kvůli velmi silné rivalitě, která se rozpoutala mezi soupeřícími fanoušky.

S každé skupiny postoupili první tři týmy do finálové skupiny. Zde všichni hrály systémem každý s každým, doma-venku. Titul získal klub, který měl nejvíce bodů.

Během sezony

[editovat | editovat zdroj]

Tato sezona znamenala počátek dominance metropolitních týmů díky bohatým majitelům a následný úpadek provinčních týmů. Čtyři kluby ve finálové skupiny byly ze severní Itálie. Ve skupině A Juventus jako obhájce titulu minulé sezony, vyhrál o lepší brankový rozdíl než Inter a oba postoupili. Třetím postupujícím byl Janov, který měl o tři body více něž Casale. Ve skupině B se vítězem stal Turín, o dva body před Milánem, který již hrál na novém stadionu San Siro a třetím postupujícím byl finalista minulé sezony Boloňa.

V zóně sestupu měli bylo znát že kluby z jihu byly nekonkurenční. Jen Alba Audace dokázalo předvést slušné zápasy, ale po dobrých úvodních kol šlo v tabulce níž a nakonec skončilo na sestupovém předposledním místě. Na posledním místě s jediným bodem skončil Neapol, který vznikl po zániku Internaples. Federace se nakonec rozhodla že Neapol nesestoupí, protože chtěla pomoci k rozvoji fotbalu v jižní Itálii. Také Alba Audace nesestoupila, protože majitel klubu se rozhodl, že se sloučí s jiným klubem z Říma (Fortitudo Pro Řím) a dá vzniknout nový klub AS Řím, který zůstal v soutěži. Další sloučení bylo v Janově 27. července 1927, kde se rozhodli fašistické úřady spojit Andrea Doriu se Sampierdarenese a vytvořit tak fašistický klub AC La Dominante a tak nakonec nikdo nesestoupil.

Ve finálové skupině s šesti kluby, byl jediný Turín, který nikdy nevyhrál titul. Díky novému formátu turnaje se po šesti letech hrálo derby mezi týmy stejného města. Oba Milánské kluby skončily na posledních dvou místech. Zato Turínské kluby bojovaly o titul. Lépe na tom byl Turín, kde hrál výborný střelec z Argentiny Julio Libonatti. Branky také střílel Adolfo Baloncieri a Gino Rossetti, který přišel ze Spezie. I když ve finálové skupině Turín prohrálo tři zápasy, mělo o dva body více než druhý Juventus a mohlo tak slavit první titul ve své klubové historii.

Kauza Allemandi

[editovat | editovat zdroj]

Radost fanoušků býků, jak se přezdívalo klubu Turína, neměla dlouhého trvání. Na podzim 1927 jim byl titul odebrán kvůli podplácení. Byl to první skandál v italském fotbale. Krajního obránce Juventusu Allemandiho údajně oslovil manažer Turína Dr. Guido Nani, který mu údajně měl dát 25 000 lir, aby utkání Turína s Juventusem 5. června sabotoval.

V utkání však Allemandi patřil k nejlepším hráčům v utkání. Proto Dr. Nani odmítl zaplatit hráči zbývajících 10 000 lir. A tak Francesco Gaudioso, který v kauze vystupoval jako prostředník mezi hráčem a dr. Nanim, si příběh nenechal pro sebe a vše řekl jednomu novináři. V listopadu 1927 se po vyšetřování a sérii výslechů, rozhodla federace odebrat titul a doživotně diskvalifikovala Allemandiho, který se mezitím odešel do Interu. Hráč v roce 1928 dostal amnestii, ale titul nezískal nikdo.

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér
Alba Audace Řím Motovelodromo Appio ?
Brescia Brescia Stadium di viale Piave James Bellamy
Casale Casale Monferrato Stadio Natale Palli Technická komise
Inter Milán Campo di via Goldoni Árpád Weisz
Janov Janov Campo di via del Piano William Garbutt
Juventus Turín Stadio di corso Marsiglia József Viola
Modena Modena Campo di viale Fontanelli Imre Payer
Neapol Neapol Stadio Militare dell'Arenaccia Fritz Kreutzer
Pro Vercelli Vercelli Campo piazza Conte di Torino Rudolf Soutschek
Verona Verona Campo di Borgo Venezia ?
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Juventus 18 12 3 3 44 10 27
2. Inter 18 12 3 3 49 22 27
3. Janov 18 10 4 4 37 15 24
4. Casale 18 9 3 6 24 22 21
5. Pro Vercelli 18 7 6 5 27 22 20
6. Modena 18 6 6 6 21 27 18
7. Brescia 18 6 3 9 28 35 15
8. Verona 18 6 3 9 19 35 15
9. Alba Audace 18 5 2 11 25 32 12
10. Neapol 18 0 1 17 7 61 1
     Postup do finálové skupiny
     Sestup do První divize (2. ligy)
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
  • Neapol díky administrativě nesestoupil.
  • Alba Audace se sloučil s Fortitudo Pro Řím a vznikl nový klub AS Řím.

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Alba Audace Brescia Casale Inter Janov Juventus Modena Neapol Pro Vercelli Verona
Alba Audace 5:2 0:1 1:1 1:3 0:2 1:2 5:2 3:0 3:0
Brescia 4:0 3:1 4:2 0:3 0:2 2:2 5:1 0:0 4:2
Casale 3:1 3:0 2:1 1:1 0:2 3:0 3:0 1:1 2:0
Inter 2:1 4:1 3:0 2:1 3:0 2:1 9:2 2:0 5:0
Janov 2:0 4:1 4:0 4:0 1:2 2:1 4:1 3:0 2:0
Juventus 1:0 2:0 4:0 4:1 0:0 7:2 8:0 0:1 6:0
Modena 2:2 2:0 1:0 1:4 1:1 1:1 1:0 3:1 0:0
Neapol 0:2 0:0 0:2 0:3 0:2 0:3 0:1 0:3 0:1
Pro Vercelli 3:0 3:1 0:0 4:3 2:2 0:0 0:0 4:1 4:1
Verona 2:0 1:4 1:2 1:1 1:1 1:0 1:0 5:0 2:1

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Antonio Powolny Inter 20
2. Antonio Vojak Juventus 13
3. Luigi Giuseppe Giuliani Brescia 11
Virgilio Felice Levratto Janov 11
5. Ferenc Hirzer Juventus 10

Účastníci

[editovat | editovat zdroj]
Klub Město Stadion Trenér
Alessandria Alessandria Campo degli Orti Carlo Carcano
Andrea Doria Janov Campo sportivo della Cajenna ?
Boloňa Boloňa Stadio del Littoriale Hermann Felsner
Cremonese Cremona Campo di via Persico Eugen Payer
Fortitudo Pro Řím Řím Stadio Nazionale ?
Livorno Livorno Campo di Villa Chayes ?
Milán Milán Campo San Siro Herbert Burgess
Padova Padova Stadio Silvio Appiani Aldo Fagiuoli
Sampierdarenese Sampierdarena Stadio di Villa Scassi Karl Rumbold
Turín Turín Stadio Filadelfia Imre Schoffer
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Turín 18 12 2 4 52 25 26
2. Milán 18 11 2 5 41 27 24
3. Boloňa 18 11 2 5 38 26 24
4. Alessandria 18 9 3 6 42 24 21
5. Livorno 18 9 2 7 32 28 20
6. Sampierdarenese 18 9 2 7 31 36 20
7. Padova 18 7 1 10 29 44 15
8. Andrea Doria 18 5 3 10 16 31 13
9. Cremonese 18 6 0 12 19 35 12
10. SF Fortitudo Pro Roma 18 2 1 15 18 42 5
     Postup do finálové skupiny
     Sestup do První divize (2. ligy)
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • při rovnosti bodů rozhodoval rozdíl mezi vstřelených a obdržených branek.
  • Cremonese díky administrativě nesestoupil.
  • Fortitudo Pro Řím se sloučil s Alba Audace a vznikl nový klub AS Řím.

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Alessandria Andrea Doria Boloňa Cremonese Fortitudo Livorno Milán Padova Sampier. Turín
Alessandria 5:0 5:1 2:1 3:1 0:0 3:1 6:1 6:1 1:3
Andrea Doria 1:2 0:1 2:1 1:2 2:1 1:0 1:0 1:1 1:2
Boloňa 2:0 0:0 4:2 2:1 3:2 4:1 5:1 4:2 1:1
Cremonese 1:0 3:1 1:0 1:0 0:1 1:2 0:2 4:0 0:1
Fortitudo 1:1 0:1 0:2 1:2 0:2 2:3 1:2 0:1 4:2
Livorno 1:2 2:1 3:1 4:0 3:1 1:2 5:0 3:0 2:1
Milán 1:1 4:1 4:2 1:0 4:0 3:0 5:2 1:2 3:1
Padova 3:2 1:1 0:2 4:1 5:3 3:1 1:3 3:1 0:1
Sampierdarenese 2:1 3:0 1:3 2:0 3:1 1:1 3:1 3:0 4:1
Turín 3:2 3:1 2:1 8:1 4:0 8:0 2:2 3:1 6:1

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Gino Rossetti Turín 17
2. Julio Libonatti Turín 15
3. Angelo Schiavio Boloňa 12
Adolfo Baloncieri Turín 12
5. Renato Cattaneo Alessandria 11
Mario Magnozzi Livorno 11

Finálová skupina

[editovat | editovat zdroj]
Poř. Tým Z V R P VG OG B
1. Turín 10 7 0 3 17 15 14*
2. Boloňa 10 5 2 3 14 6 12
3. Juventus 10 5 1 4 24 13 11
4. Janov 10 4 1 5 15 21 9
5. Inter 10 3 2 5 13 16 8
6. Milán 10 2 2 6 13 25 6
Poznámky
  • Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; BR = Body
  • za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
  • Turín přišel o titul dne 3. listopadu 1927, kvůli podplácení protihráče.

Výsledková tabulka

[editovat | editovat zdroj]
  Boloňa Inter Janov Juventus Milán Turín
Boloňa 3:0 1:0 1:0 2:1 5:0
Inter 1:0 2:3 2:1 1:2 1:2
Janov 1:0 1:1 2:3 2:0 3:1
Juventus 1:1 1:3 6:0 8:2 1:0
Milán 1:1 1:1 4:2 0:2 2:3
Turín 1:0 2:1 3:1 2:1 3:0

Střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Piero Pastore Juventus 8
2. Julio Libonatti Turín 6
3. Ferenc Hirzer Juventus 5
Virgilio Felice Levratto Janov 5
Divisione Nazionale
Vítěz pro rok 1926/27
Turín FC
titul byl později odebrán

Celková střelecká listina

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí Jméno Klub Branky
1. Anton Powolny Inter 22
2. Julio Libonatti Turín 21
3. Gino Rossetti Turín 19
4. Antonio Vojak Juventus 16

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Divisione Nazionale 1926-1927 na italské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]