Julius von Ripper

Julius von Ripper
Kontradmirál Julius von Ripper (1902)
Velitel námořní základny v Pule
Ve funkci: 1905 – 1913
Předchůdce	Franz Minutillo
Nástupce	Eduard Chmelarž
Prezident Námořního technického výboru
Ve funkci: 1902 – 1905
Předchůdce	Franz Minutillo
Nástupce	Lucian Ziegler
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	admirál (1911), viceadmirál (1905), kontradmirál (1901)
Narození	6. března 1847 Podgórze
Úmrtí	15. července 1914 (ve věku 67 let) Vídeň
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Profese	námořní důstojník
Ocenění	Císařský rakouský řád Leopoldův Řád železné koruny
Commons	Juliusz Ripper
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Franz von Ripper (polsky Juliusz Franciszek Ripper z Ludwinowa) (6. března 1847 Podgórze, dnes součást Krakova – 15. července 1914 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál polského původu. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1861, zúčastnil se několika mezinárodních válečných konfliktů a působil i v námořní administraci na rakousko-uherském ministerstvu války. V letech 1905–1913 byl velitelem námořní základny v Pule a v roce 1911 dosáhl hodnosti admirála.

Jeho předkové pocházeli z moravského Kunína, odkud počátkem 19. století přesídlili do Haliče. Byl synem podnikatele Franze Rippera (1818–1885) a jeho manželky Anny, rozené Struźecké (1820–1884).^[1] První vzdělání získal v Krakově, odkud v roce 1861 přešel na C. k. námořní akademii do Rijeky. Jako kadet se v rámci rakouského kontingentu zúčastnil dánsko-německé války (1864). V roce 1869 byl povýšen na praporčíka (Linienschiffsfähnrich) a sloužil na různých lodích, v roce 1878 získal hodnost poručíka II. třídy a v roce 1879 poručíka I. třídy.^[2] Absolvoval kurz pro torpédové důstojníky a v tomto oboru se později stal předním odborníkem. V roce 1880 odjel do Anglie převzít dva torpédové čluny postavené pro c. k. námořnictvo v loděnicích v Yarrow.

V roce 1889 byl povýšen do hodnosti korvetního kapitána^[3] a znovu pobýval v Anglii, kde dohlížel na stavbu torpédového člunu Planet, jehož se stal později velitelem (1891–1892).^[4] Na korvetě Fasana absolvoval v letech 1892–1893 cestu Dálný východ, navštívil Indii, Čínu a Japonsko. Po návratu byl v roce 1893 povýšen na fregatního kapitána a několik dalších let působil na ministerstvu války.^[5][6] Zde byl nejprve šéfem 4. oddělení námořní sekce (1894–1896) a v letech 1896–1898 ředitelem operační kanceláře námořnictva.^[7] Během španělsko-americké války byl jako velitel křižníku SMS Kaiserin und Königin Maria Theresia vyslán k břehům Kuby kvůli ochraně rakousko-uherských zájmů v Karibiku. V roce 1899 se stal velitelem arzenálu v Pule.^[8][9]

K datu 1. května 1901 byl povýšen do hodnosti kontradmirála^[10] a převzal velení cvičné eskadry.^[11] V letech 1902–1905 zastával funkci prezidenta Námořního technického výboru v Pule.^[12][13] Dne 1. listopadu 1905 dosáhl hodnosti viceadmirála a stal se velitelem námořní základny, respektive válečného přístavu v Pule (1905–1913). Během bojů za nezávislost Kréty byl v roce 1905 velitelem mezinárodního loďstva, které mělo demonstrovat sílu evropských mocností proti Osmanské říši. K datu 1. listopadu 1911 byl povýšen do hodnosti admirála^[14][15] a dne 1. března 1913 byl penzionován.^[16]

Poslední rok života strávil ve Vídni, kde také zemřel a je pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově. Celoživotně se hlásil ke své polské národnosti a rodn��mu Krakovu.^[17]

Jako nositel Řádu železné koruny byl na základě řádových stanov v roce 1894 povýšen do šlechtického stavu. Při povýšení do hodnosti admirála obdržel v roce 1911 zároveň titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[18] Během své kariéry obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[19]

• Vojenský záslužný kříž III. třídy (1885)
• Řád železné koruny III. třídy (1893)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1898)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• komandérský kříž Leopoldova řádu (1908)
• Vojenský jubilejní kříž (1908)
• Řád železné koruny I. třídy (1911)
• velkokříž Leopoldova řádu (1913)^[20]

• velkokříž Námořního záslužného kříže (Španělsko)
• velkokříž Řádu italské koruny (Itálie)
• Řád červené orlice II. třídy (Německo)
• Řád pruské koruny I. třídy (Německo)
• rytíř Řádu sv. Stanislava (Rusko)
• komtur Řádu meče (Švédsko)

• Julius von Ripper in: Österreichisches Biographisches Lexikon
• Biografie Julia Rippera in: Residents of the Royal Free Town Podgórze