Potopa světa: Porovnání verzí

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Potopa (lat. diluvium), neboli povodeň, je popsaná v 1.Mojžíšově (kap.6 až 9) jako celosvětová katastrofa způsobená Božím zásahem proti lidské zkaženosti za dnů Noema.

Podle údajů z rodokmenů zapsaných v Bibli došlo k Potopě roku 1556 židovského kalendáře, t.j. 2204 př. n. l. v rozmezí října a listopadu. Podle této zprávy Potopa začala deštěm trvajícím 40 dní a poté dalších 335 dní trvalo, než vody opadly a osazenstvo archy vystoupilo na pevninu. Noe se svou rodinou a zástupci živočišné říše strávili v arše přesně jeden rok a 10 dní, z toho 7 měsíců „kotvili“ v pohoří Ararat (v dnešním Turecku).

Podle Bible se Bůh rozhodl zničit tehdejší lidskou společnost, protože byla zkažená a plná násilí. Chtěl však, aby přežil spravedlivý Noe a jeho rodina. Proto mu o potopě řekl mnoho let dopředu a dal mu pokyny ke stavbě archy. V arše měl Noe uchovat také zvířata, která by ve vodě nepřežila. Potopu přežili Noe a jeho manželka a jejich tři synové (Sem, Cham a Jáfet) se svými manželkami. Tito lidé se stali praotci nové lidské společnosti. Lamech, otec Noemův, se Potopy nedožil, zemřel 4 roky před potopou.

1.Mojžíšova není jedinou biblickou knihou, kde se o potopě mluví. Zmínky o ní najdeme také v Žalmech (Ža29,10), knize Izajáš (Iz54,9) a také v Novém Zákoně: odvolává se na ni apoštol Petr (2Pt 2,5), Pavel (Žd11,7) a dokonce i Ježíš (Mt24,37-39). V řecky psaných rukopisech je pro potopu použit výraz „kataklysmos“.

Lidové vyprávění o katastrofální potopě, při níž vše živé zahynulo kromě několika lidí plujících v plavidle, se traduje tisíce let po celém světě – takové legendy objevili badatelé téměř ve všech národech a kmenech. Celkový počet známých příběhů je asi 270, přičemž nejvíce z nich se nachází v Asii a na severoamerickém kontinentu. Kromě známého babylónského Eposu o Gilgamešovi se o potopě vyprávělo mezi Kurnaji v Austrálii, Čiriguany v Bolívii, mořskými Dajaky na Borneu, Kríji v Kanadě, původními obyvateli Kuby, Masaji ve východní Africe, Maory na Novém Zélandu, také na Fidži, ve Francouzské Polynésii, na Islandu, v Mexiku, v Rusku, ve Vietnamu, v Peru i na Aljašce. Příběhy mají většinou tyto společné rysy: Zničení vodou, božská příčina, varování předem, záchrana jen několika lidí, záchrana zvířat, k záchraně použito plavidlo. Badatelé obvykle soudí, že není možné, aby tyto pověsti pocházely z kontaktu s misionáři (musí být tedy založeny na nějaké skutečné události).

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Neutralita tohoto článku byla zpochybněna.

Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.

---

Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.

Podle některých dalších teorií jsou evropské a asijské legendy o potopě odrazem zpráv o zatopení prolákliny Černého moře. Například William Ryan and Walter Pitman předpokládají relativně rychlé zatopení celé rozsáhlé oblasti v okamžiku prolomení pevninské šíje v oblasti Bosporu a Dardanely, k němuž podle nich došlo přibližně v roce 5600 př. n. l.^[1][2][3].

Vědci, kteří nepřijímají evoluční teorii jako vědeckou (ale spíše jako, z hlediska biologie, pochopitelný Darwinův omyl, ke kterému by dnes kvůli pokročilým znalostem genetiky nedospěl), řadící se většinou mezi katastrofisty či kreacionisty, vytýkají evoluční teorii (z hlediska geologie), například to, že nepředpokládá katastrofy, které by měly vliv na utváření naši planety. Kupříkladu exploze sopky Mount Saint Helens v roce 1980, během několika hodin se navršlo v okolí sopky několik metrů horniny a pod nimi zůstaly uvězněné automobily; kdyby místo shlédl geolog-evolucionista, "mohl by" dospět k závěru, auta existovala již před statisíci lety. Několikahodinová erupce této sopky zanechala po sobě kaňony, podobné např. Grand Canyonu (u kterého tradiční vědci tvrdí, že vznikal miliony let postupnou erozí), které dokazují, že na vznik kaňonu není třeba milionů let.

[[File:Grand Canyon Moran Point 2006 09 08.jpg|thumb|Podle některých vědců by po milionech let stáří Grand Canyonu musely hrany srázu dávno zerodovat.^{[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno Chyba: neplatný čas">zdroj⁠?!]]]}]]

Podle "protievolučních" vědců, vše co se dá přičíst milionům let, se může svést na celosvětovou katastrofu, která proběhla v poměrně nedávné době (před 15ti až 4mi a půl tisíci lety). Hlavním činidlem této katastrofy měla být voda (jak dokazují ve skalách velké hroby zkamenělých živočichů, vodních i suchozemských, zaživa uvězněných ve vrstvách bahna) a ohromná vulkanická a seismická činnost, při této katastrofě, se najednou přetvořil povrch planety, naklonila se zemská osa, začaly se měnit roční období, vyvřela nová pohoří, organismy se musely vypořádat s novými životními podmínkami a přizpůsobit se jim (ne vznik nové (či rozšíření) genetické informace - nemožné (nikdy nepozorováno, tedy bez lidského zásahu do DNA organismů); ale maximálně přeměna genetické informace). Takovouto katastrofu dokazují nejen geologické útvary, geologické vrstvy, zkameněliny, uhelné sloje, ropa, ale i lidská tradice. ^{[[[Wikipedie:Ověřitelnost|<span class="doplnte-zdroj" title="Je potřeba doložit zdroj předchozího tvrzení, označeno Chyba: neplatný čas">zdroj⁠?!]]]}

• Archa
• Noe