Zdeněk Ščasný

V československé reprezentaci odehrál v letech 1983–1984 čtyři utkání, jednou startoval v olympijském výběru, pětkrát v reprezentaci do 21 let.

V lize odehrál 200 utkání a dal 5 gólů. Hrál za Duklu Praha (1975–1978), Spartu Praha (1978–1985) a FC Bohemians Praha (1985–1989).

Je trojnásobným mistrem Československa jako hráč – první titul získal s Duklou (1977), další dva se Spartou (1984, 1985). Se Spartou dvakrát získal též československý fotbalový pohár (1980, 1984). Dvanáctkrát startoval v evropských pohárech a dal zde jeden gól (ve 3. kole Poháru UEFA do sítě anglického Watfordu v roce 1983).

Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem, po několika kratších angažmá u mládeže působil v Chmelu Blšany a v Ústí nad Labem. V roce 1996 se stal asistentem trenéra Jozefa Chovance v pražské Spartě. V zimě 1998 převzal funkci hlavního trenéra Sparty, se kterou ve dvou letech po sobě získal dva mistrovské tituly (1997/98, 1998/99).

Následovalo tříleté působení ve Viktorii Žižkov s asistentem Jaroslavem Šilhavým, který se ke Ščasnému přidal po skončení své hráčské kariéry. Viktorii postupně dovedl v české lize na 9., 5. a rekordní 3. místo v sezoně 2001/02, když s ní až do poslední kola hrál o titul. V roce 2001 s ní vyhrál český pohár. Žižkov po Ščasném převzal Vítězslav Lavička.^[4]

Po úspěších ve Viktorii Žižkov se Ščasný přesunul v roce 2002 do řeckého klubu OFI Kréta.^[5] S týmem skončil v sezóně 2002/03 na osmé příčce.^[6] V listopadu 2003 pak své angažmá předčasně ukončil kvůli zájmu slavného Panathinaikosu.^[7]

Řecký velkoklub ale na konci roku 2003 nepřevzal, stal se jen jeho skautem.^[8] Na pozici hlavního trenéra Panathinaikosu se přesunul následně až v průběhu sezony 2004/05. ^[9] Ve své jediné sezóně vedl klub i v bojích základní skupiny Ligy mistrů. Uhrál dvě remízy s Arsenalem (1:1 venku, 2:2 doma), remízu s Rosenborgem Trondheim 2:2 venku a výhru nad PSV Eindhoven 4:1 doma.^[10] Tým skončil na 3. místě v základní skupině a postoupil do jarních vyřazovacích kol Poháru UEFA. Před zápasem se Sevillou ale z klubu na vlastní žádost odešel po prohře v řeckém poháru s AEK Athény.^[7][11]

Po návratu do Čech trénoval rok a půl ligového nováčka FK SIAD Most, který dokázal v sezoně 2005/06 dovést k překvapivému 10. místu. V následující sezoně 2006/07 skončil klub na 12. místě a opět se pohodlně zachránil v první české lize.

Na začátku příští sezony stanul v čele ambiciózní Mladé Boleslavi, se kterou dokázal vyřadit klub Palerma a postoupit do základní skupiny Poháru UEFA 2007/08. V té se klub umístil na 4. místě a protože se týmu nedařilo ani v ligové soutěži, musel Ščasný před koncem sezony odejít.

V půli ligové sezony 2008/09 byl podruhé v kariéře povolán do žižkovské Viktorie, kterou měl pomoci zachránit v první české lize, a to společně. To se mu však tentokrát nepodařilo a po sestupu v klubu skončil.

Po rok a půl dlouhé pauze se v prosinci 2010 opět ujal trénování zahraničního klubu, tentokrát maďarského Debrecínu. Po několika neúspěšných výsledcích byl v dubnu 2011 odvolán.

V říjnu 2012 se po delší odmlce vrátil do české ligy, když převzal tým FK Teplice po odvolaném Lukáši Přerostovi.^[12] V sezoně 2012/13 bojoval s mužstvem o udržení v Gambrinus lize, Teplice zakončily sezonu na 12. místě. V sezoně 2013/14 přivedl několik zahraničních hráčů, které znal ze svých dřívějších angažmá. Tým pod jeho taktovkou začal hrát ofenzivní fotbal a pohyboval se v horních patrech ligové tabulky. V únoru 2015, pět dní před startem jarní části, sezony 2014/15 odstoupil z funkce kvůli špatné atmosféře v klubu.^[13]

V polovině dubna 2015 se stal po odvolaném Vítězslavu Lavičkovi podruhé v kariéře hlavním trenérem Sparty.^[14] V srpnu 2015 vypadla Sparta ve třetím předkole Ligy mistrů UEFA s PFK CSKA Moskva a po zbytek sezóny hrála Evropskou ligu. V té se probojovala do vyřazovací části, kde postoupila přes FK Krasnodar a SS Lazio do čtvrtfinále, v němž nestačila na Villarreal CF.^[15] Domácí titul však Ščasný se Spartou získat nedokázal, letenský tým zakončil sezonu 2015/16 druhém místě.^[16]

Sezónu 2016/17 začala Sparta úspěšným postupem do základní skupiny Evropské ligy.^[17] Dne 26. září 2016, den po prohraném derby se Slávií, Ščasný z pozice hlavního trenéra Sparty na svou vlastní žádost odešel.^[18] Hlavním trenérem Sparty se následně stal David Holoubek.^[19]

V průběhu neúspěšného angažmá trenéra Stramaccioniho se Zdeněk Ščasný do Sparty vrátil v prosinci 2017 jako sportovní ředitel. Jako Ščasného spolupracovník byl určen po skončení své hráčské kariéry Tomáš Rosický.^[20][21] V březnu 2018 po špatných výsledcích odvolal trenéra Stramaccioniho, kterého nahradil Pavel Hapal.^[22]

Dne 27. července 2018 Ščasný dočasně převzal sparťanský A-tým po odvolaném Pavlu Hapalovi, který vydržel na lavičce pouze čtyři měsíce.^[23][24] I přes výhru v odvetném zápase 2. předkola Evropské ligy proti Spartaku Subotica se Spartě nepodařilo přes srbského soupeře postoupit a překvapivě z pohárové Evropy vypadla.^[25] Dočasné Ščasného angažmá se změnilo na trvalé s nástupem Tomáše Rosického do funkce sportovního ředitele na podzim 2018.^[26] Trenér Ščasný byl odvolán 25. dubna 2019 z funkce po prohraném semifinále MOL Cupu se Slavií. Na trenérské lavičce ho vystřídal dosavadní asistent A-týmu Michal Horňák.^[27]

Pochází z Roudnice nad Labem.^[28] Jeho dcera Pavlína i syn Michal se rovněž stali profesionálními fotbalisty.

• vítěz 1. československé ligy 1976/77

• 2× vítěz 1. československé ligy 1983/84 a 1984/85
• 2× vítěz československého poháru 1979/80 a 1983/84

• 2× mistr české ligy 1997/98 a 1998/99
• postup do čtvrtfinále Evropské ligy UEFA 2015/16

• vítěz českého poháru 2000/01
• 3. místo v české lize 2001/02

• postup do základní skupiny Poháru UEFA 2007/08

• 3× Trenér měsíce Synot ligy: 09/2013, 09/2014, 02/2016

• JEŘÁBEK, Luboš: Český a československý fotbal: lexikon osobností a klubů 1906-2006, Praha, Grada 2007.
• ŠEVČÍK, Josef: Králové ligového trůnu, Praha, Riopress 2004.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Ščasný na Wikimedia Commons
• Statistiky ČMFS