Volací značka (anglicky callsign), lidově volačka, v amatérském radioprovozu radioamatérská značka, je identifikace vysílače pomocí kombinace písmen a číslic. Je přidělena oprávněnou autoritou (v ČR je to ČTÚ) pro instituce, pro jednotlivce nebo pro kolektivní (klubovní) stanice. Volací značky jsou mezinárodní i vnitrostátní. Amatérským radiostanicím se přidělují mezinárodní značky, profesionálním radiostanicím pro lokální potřebu především vnitrostátní značky.

V letectví je volací znak totožný s imatrikulací letounu, kdy v leteckém provozu, více než o identifikaci člověka, jde o identifikaci letounu. Imatrikulace letounům v ČR přiděluje Úřad pro civilní letectví (ÚCL), jakožto český letecký úřad, a to v souladu s Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO).

Vnitrostátní volací značky

editovat

V Československu a v České republice upravoval do roku 2000 tvorbu volacích značek předpis Federálního ministerstva spojů č. j. 11018/71-R/1 z ledna 1972.

Vnitrostátní volací značka byla podle něj složena z třípísmenného prexifu, označujícího provozovatele radiostanice, a čísla rozlišujícího jednotlivé radiostanice téhož provozovatele. První písmeno prefixu vyjadřovalo kraj (každý kraj měl dvě písmena), druhé okres a třetí příslušnost k hospodářskému odvětví. Některé organizace a radioprovozy však dostaly zvláštní volací značky mimo tento systém, například pražské metro.[1]

Radiostanice na pražské tramvaji linky 22, pořadové číslo 15, tak měla například volací znak KGX 822/15 (čteno: ká gé iks osmsetdvacetdva patnáctý). Volací značky radiostanic zásahových vozidel Veřejné bezpečnosti, záchranné služby a některých dalších jednotek byly vyznačeny na střechách vozidel. Ze seriálu Sanitka je veřejnosti znám prefix KQZ pro ZZSHMP (používaný dodnes).

V roce 2000 nahradila dosavadní předpis z roku 1972 vyhláška Ministerstva dopravy a spojů, která způsob tvorby volací značky nepředepisuje. Mnoho organizací si ponechalo volací značky podle původního schématu, jiné dostaly volací značku podle vlastního návrhu, například Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova má prefix MOLI, karlovarský dopravní podnik prefix KVDP, městská policie Zlín VEGA, jihlavský dopravní podnik prefixy AUTOBUS a TROLEJBUS, liberecký dopravní podnik prefix TANGO, českobudějovický dopravní podnik prefix MHD a pražské metro prefix METRO.[1]

Policie ČR pak používá čistě slovní prefixy, které jsou ale v režimu utajení.

Hasičský záchranný sbor ČR a některé jednotky sborů dobrovolných hasičů používají značky Pxx, kde xx je zkratka příslušného okresu, dále zpravidla jednotky kategorie JPO II a III značky Hxx a JPO V Lxx dále se pak přidává zkratka okresu ve kterém daná jednotka působí; záchranná služba ve většině ČR pak podobně Zxx - mimo Zlínského kraje, kde se používá DOKTOR a Moravskoslezského kraje, kde se používá ZÁCHRANA.

Prefixy krajů

editovat

První písmeno vnitrostátní volací značky podle předpisu platného v letech 1972–2000:

Prefixy okresů

editovat

Druhé písmeno vnitrostátní volací značky podle předpisu platného v letech 1972–2000: Podle abecedního pořadí okresu v rámci kraje počínaje od A. Pro radioprovoz zasahující více okresů bylo druhé písmeno Q.

Prefix resortu

editovat

Třetí písmeno vnitrostátní volací značky podle předpisu platného v letech 1972–2000: Doprava měla písmeno X nebo N, záchranná služba písmeno Z.

Mezinárodní volací značky

editovat

Mezinárodní volací značka se skládá z prefixu, označení země, odkud stanice vysílá, a jedinečného sufixu, označení stanice.

Jednoduchá volací značka

editovat

Značka OK1XYZ znamená:

  • OK1 je prefix. OK je mezinárodní prefix přidělený České republice. Číslice v prefixu OK označovala do roku 2005 území, kde je sídlo stanice: OK1 Čechy, OK2 Morava, do rozdělení Československa OK3 Slovensko a do začátku 2. světové války OK4 Podkarpatská Rus (nyní součást Ukrajiny). Od května roku 2005 je rozdělení trochu jiné. Prefixy OK1 až OK7 jsou stanice s plným oprávněním (tzv. třída A). Prefix OK8 se přiděluje cizincům, OK9 jsou stanice začátečníků (tzv. třída N) s omezeným výkonem.
  • XYZ je sufix, jedinečná část volací značky. Sufixy jsou jedno až třípísmenné. Pokud třípísmenný sufix po prefixu OK1 a OK2 začíná K nebo R nebo O, jedná se o značku radioklubu. Jednopísmenné sufixy a stanice s prefixem OL jsou zvláštní značky (krátkodobé příležitostné, značky pro mezinárodní radioamatérské závody).

Kromě toho existuje řada různých speciálních značek.

Prefixy zemí

editovat

Prefixy zemí jsou přidělovány Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). V radioamatérském pojetí je celý svět rozdělen na tzv. entity (země) podle amerického diplomu DXCC. Těchto entit je přes 330 a jejich počet se mění, jak země v souladu s politickým děním vznikají a zanikají. Například zaniklo Československo a vzniklo Česko a Slovensko.

Podmínky diplomu DXCC stanovují, co lze za novou entitu (zemi) uznat a co ne. Jako země jsou uznávány třeba i malé ostrovy a dokonce skaliska v moři.

Seznam těchto entit lze získat např. u Českého radioklubu.

DXCC seznam se nemusí krýt s oficiálním seznamem ITU prefixů, použití některých prefixů lze považovat za nelegální.[2]

Příklady prefixů jednotlivých „zemí“:

Jsou i jednopísmenné prefixy:

Doplňky a kombinace

editovat

Značky během provozu možno doplnit znaky:

  • /p – vysílání z přechodného stanoviště (portable)
  • /m – vysílání za pohybu – třeba z auta nebo i pěšky (mobile)
  • /mm – vysílání z lodi (maritime mobile)
  • /am – vysíláni z letadla (aero mobile)

Občasné nahrazení písmena číslem u cizích stanic většinou znamená něco jako portable. SP5ABC/6 znamená, že polský radioamatér z okrengu 5 (Varšava) vysílá z okrengu 6 (Vratislav).

  • OM3AB/OK1XY – OK1XY je na návštěvě u OM3AB a vysílá z jeho stanice.
  • DL/OK1SI/p – OK1SI je na dovolené v Německu a vysílá z přechodného stanoviště; to smí jen platí-li v navštívené zemi tzv. licence CEPT.

Reference

editovat
  1. a b Jiří Bartoš na základě údajů Českého telekomunikačního úřadu: Volací značky dopravních podniků v České republice , Dopravní měsíčník č. 48, listopad 2001
  2. Kosovo’s Z6 Prefix Ruled Illegal. DX-World [online]. 2018-06-06 [cit. 2020-04-05]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat