Viktor Oliva
Viktor Oliva (24. dubna 1861 Nové Strašecí[1] – 5. dubna 1928 Praha) byl český malíř a ilustrátor období pozdního historismu, impresionismu a secese.
| Viktor Oliva | |
|---|---|
 Viktor Oliva (1889) | |
| Rodné jméno | Viktor Olíva |
| Narození | 24. dubna 1861 Nové Strašecí  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. dubna 1928 (ve věku 66 let) nebo 24. dubna 1928 (ve věku 67 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Mnichově |
| Povolání | malíř, výtvarník, portrétista, ilustrátor, typograf a redaktor |
| Příbuzní | Zdeněk Elger z Elgenfeldu (bratranec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a činnost
editovat
Narodil se v Novém Strašecí do rodiny . V letech 1879–1883 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem plzeňského rodáka Františka Sequense. Roku 1888 byl na studijním pobytu v Paříži. Dále studoval také na mnichovské Akademii.
V kostele svatého Mikuláše se 2. července 1896 oženil s Annou Adamcovou (1874–1950). Z manželství, které skončilo v roce 1901 rozvodem, vzešla dcera Anna a syn Viktor.[2][3]
Viktor Oliva navrhoval plakáty, knižní vazby, knižní ilustrace. Pracoval pro pražské nakladatelství Jan Otto, byl vedoucím redaktorem obrazové části časopisu Zlatá Praha. Dále se spřátelil s pražským nakladatelem Františkem Topičem, pro něhož navhoval knižní grafiku a vedl dramaturgii Topičova salónu.
Okolo roku 1897 vypracoval návrh průčelí, a patrně i prvků interiérů, budovy České průmyslové banky architekta Friedricha Ohmanna v pražské ulici Na příkopě, která bývá považována za vůbec první budovu se secesními prvky postavenou v Praze (v letech 1936 až 1938 zbořena a nahrazena funkcionalistickým palácem Broadway).
Zemřel 5. dubna 1928 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Dílo
editovatObrazy
editovat- nástropní obraz ve Velkém sále Měšťanské besedy v Plzni
- panoramatický obraz Prahy ve vestibulu budovy Muzea hl. m. Prahy v Praze na Florenci
- obraz Piják absintu, olejomalba v Kavárně Slavia v Praze
- čtyři figurální výplně (Hudba, Tanec, Jídlo, Sport) na stropě tanečního sálu paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze
Plakáty a knižní grafika
editovat- Ottovo nakladatelství, časopis Zlatá Praha
- Šimáčkovo nakladatelství
- Topičův nakladatelský dům
Ilustrace knih
editovatVedle předčasně zemřelého Luďka Marolda byl nejúspěšnějším českým ilustrátorem knih a časopisů v období od konce historismu do secese.
- Pravý výlet pana Broučka do měsíce (1889)
- Pestré cesty po Čechách (1891)
- PRALES. Obraz ze života mexických indiánů (1892)
- album Stará Praha (s Eduardem Heroldem)
- Hradčanské písničky (1903)
- Kalevala (1908)
- Pařížští Mohykáni I, II (1908–1909)
Galerie
editovat-
Viktor Oliva – Piják absintu v kavárně Slavia (1901)
-
Viktor Oliva – V lázních (1928)
-
Viktor Oliva – V kládě
-
Viktor Oliva – Zapadající ideál
-
Viktor Oliva – Krásná modelka
-
Viktor Oliva – Tajemství
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Nové Strašecí
- ↑ Matriční záznam o sňatku kostel sv. Mikuláše, Malá Strana
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Procházková I., Z díla Viktora Olivy, (kat.), Středočeská galerie Praha 1977
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, 2.díl N–Ž, Praha 1995
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Oliva na Wikimedia Commons
- Autor Viktor Olíva ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Oliva
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Oliva Viktor (1861)
- Viktor Oliva v informačním systému abART