Výklenková kaple

Kaplička může stát samostatně v krajině nebo v obci nebo může být součástí souboru kapliček či být přidružena k jiné stavbě, například kostelu, domu či ohradní zdi. Podobně jako jiné kaple bývá zasvěcena některému svatému a místně se k jednotlivým kapličkám mohou vázat různé tradiční náboženské obřady a oslavy. Někdy může být její součástí i zvon, pro ten však častěji byly budovány interiérové kapličky nebo jen prosté sloupy. Zvoničky různých typů včetně kapliček se zvonem byly plošně budovány zejména po vydání Ohňového patentu Marie Terezie. Kapličky bývaly stavěny také nad studánkami a prameny vod.

Dobou největšího rozšíření kapliček bylo baroko (na venkově selské baroko), avšak praxe jejich budování neustávala ani později. Setkáváme se tak s kapličkami v historizujících slozích i objekty moderními – mnoho kapliček bylo vystavěno i za první republiky, např. za přispění agrární strany, které lze poznat podle jetelového symbolu na fasádě.

Někdy byly poutní cesty, které vedly k mariánským poutním místům, lemovány řadou výklenkových kaplí.

• Poutní cesta od pražské Lorety do Hájku - 14 km dlouhá poutní cesta založená roku 1720, která spojovala pražskou Loretu s františkánským klášterem v Hájku. Původně na ní bylo postaveno 20 kaplí v rozestupu 600 - 1100 metrů, dochovalo se jich 11. Projektantem stavby byl František Fortin, rozměr kaplí činí úctyhodných 8,5 metru na výšku k vrcholu kříže (k římse 5,5 metru) a půdorys má rozměr 3,8 x 1,3 metru. Námětem obrazů byl život Panny Marie a svatého Františka.^[2]
• Via Sancta - 21 km dlouhá poutní cesta založená roku 1674 jezuity spojovala Prahu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde je uloženo Palladium. Původně bylo postaveno 44 kapliček ve vzdálenosti 440 - 600 metrů, dnes jich je 17. Rozměr kaplí je 530 x 300 x 110 cm. Námětem obrazů byl život svatého Václava a mariánské poutní obrazy, které daly kapličkám jméno.

Některé Křížové cesty byly stavěny jako řada výklenkových kapliček, v jejichž výklenku byly zobrazeny výjevy pašijových událostí. Řada kapliček končila kaplí Božího hrobu, kde bylo čtrnácté, poslední zastavení.^[3][4]

Po roce 1989 dochází ve vesnicích z iniciativy farnosti, místních úřadů či občanských sdružení k postupné rekonstrukci mnoha kapliček.

•  
  Kaplička u obce Onšovice, jižní Čechy
•  
  Kaplička u Hluboké nad Vltavou, jižní Čechy
•  
  Kaple v bývalé osadě Jiříkové údolí, jižní Čechy
•  
  Liteň, výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého
•  
  Praha, výklenková kaple Staroboleslavské cesty
•  
  Praha Motol, kaple poutní cesty do Hájku
•  
  2. kaple křížové cesty, Březnice
•  
  Kaplička sv. Vojtěcha, Přerov nad Labem
•  
  Jiřetín pod Jedlovou, křížová cesta
•  
  Slivice, výklenkové kaple křížové cesty
•  
  Výklenková kaple svaté Otýlie, Frýdek-Místek
•  
  Kaplička svatého Huberta, Jezernice, okres Přerov

• HÁJEK, Tomáš, BUKAČOVÁ, Irena: Příběh drobných památek: (od nezájmu až k fascinaci) / 2. vyd. - [Lomnice nad Popelkou]: Studio JB, 2006. - 140 s.: fot., il., tab.; 23 cm. - (Krajina domova; sv. 1). - Vyd.: Společnost pro krajinu; Česká komora architektů, ISBN 80-900903-9-7.
• VALENČÍK, Michal: Ohrožené památky: (kostely, kaple a kapličky v České republice) / [Text a foto] Michal Valenčík. - Vyd. 1. - Praha : Baset, 2006. - 293 s.: mapy; 24 cm, ISBN 80-7340-082-0.

• Kaple
• Boží muka
• Křížová cesta
• Zvonička

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu výklenková kaple na Wikimedia Commons
• poutnicestahajek.cz, stránky Občanského sdružení Poutní cesta Hájek
• Ondřej Pospíšil: Via Sancta – Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavě - webové stránky věnované poutní cestě, web vytvořen v rámci bakalářské práce „Via Sancta – tvorba informačního systému o poutní cestě“, fakulta stavební ČVUT, 2009–2012
• Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy: znicenekostely.cz. 2008–2015 Michal Valenčík.