Trnová (Dobříš)

část města Dobříš v okrese Příbram

Trnová je část města Dobříše, bývalý hospodářský dvůr. Leží asi 1 km západně od města na silnici I/114 do Hostomic. V roce 2011 zde trvale žilo šestnáct obyvatel.[3] V současné době se zde, kromě již zmíněného statku, nacházejí objekty drůbežárny, rybník, objekt a nádrže Českého svazu rybářů a jeden obytný dům. Administrativně k Trnové patří i nedaleké Brodce a samoty Knížecí studánky a Rochota.

Trnová
Hospodářský dvůr
Hospodářský dvůr
Lokalita
Charaktersamota
ObecDobříš
OkresPříbram
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel8 (2021)[1]
Katastrální územíDobříš (53,41 km²)
Nadmořská výška410 m n. m.
PSČ263 01
Počet domů3 (2011)[2]
Trnová
Trnová
Další údaje
Kód části obce403351
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1720.[4]

Největší otrava v ČSSR

editovat

Z chovů hospodářských zvířat v Trnové se po celém socialistickém Československu šířily ke spotřebě potraviny kontaminované rtutí:[5]

V červenci 1981 měli veterináři zpočátku podezření na běžné virové onemocnění známé jako Markova nemoc, ale po prodlení v začátku chaotického vyšetřování koncem srpna veterináři ze vzorků z uhynulých slepic a jejich vajec zjistili šokující výsledky, že vejce obsahovala 1400krát vyšší množství rtuti, než byl povolený limit. Pouhé jedno kontaminované vejce mohlo zabít kojence.

Navzdory kritické povaze kontaminace probíhalo vyšetřování chaoticky. První zprávy o otrávených vejcích byly známy již 3. září, ale trvalo více než dva týdny, než ústřední orgány vůbec na místo vyslaly vyšetřovatele. I poté se vyšetřovatelé potýkali se zpožděním, protože místní úředníci nebyli přítomni, aby mohli poskytnout informace. Tato dezorganizace situaci ještě zhoršila, protože nebyla přijata žádná okamžitá opatření, která by zabránila šíření otravy. Vejce s obsahem rtuti byla distribuována po celé zemi.

Zdrojem kontaminace bylo osivo, ošetřené fungicidy na bázi rtuti, jež měly zabránit růstu plísní během skladování plodin. Použité však bylo jako krmivo pro zvířata.

Úřady statek uzavřely a stáhly kontaminovaná vejce z oběhu. Rozhodly se však neinformovat veřejnost. Navzdory rozsáhlosti krize byla reakce úřadů minimální a z velké části se zaměřila na ututlání hrozby. Namísto řešení možných dopadů na lidské zdraví nebo zjišťování počtu obětí se úředníci soustředili pouze na zastavení používání obilí ošetřeného rtutí jako krmiva. Toto nenápadné řešení umožnilo vládě vyšetřování v tichosti odložit.

Mnoho lidí, kteří v roce 1981 konzumovali vejce nebo maso, mohlo být nevědomky vystaveno toxickému množství rtuti, přesto nikdy nenásledovala žádná zdravotní kampaň nebo odškodnění. Zdravotní důsledky přitom mohou být patrné i dnes.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 147. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 166. 
  5. ŠRÁMČÍKOVÁ, Jana. Největší otrava v dějinách Československa – díky ututlání mnoho lidí dodnes neví, že se týkala i jich. www.svetcestovatele.cz [online]. 12. 10. 2024 [cit. 2025-01-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Trnová na Wikimedia Commons