Plzeň 4
Plzeň 4 je městský obvod rozkládající se na severovýchodě statutárního města Plzně. Skládá se z pěti původních historických obcí: Doubravka, Lobzy, Újezd, Červený Hrádek a Bukovec. Sídlo městského obvodu se nachází v jeho nejvýznamnější části – na Doubravce.
Plzeň 4 | |
---|---|
Kostel svatého Jiří a Panny Marie na Doubravce | |
Lokalita | |
Status | městský obvod |
Statutární město | Plzeň |
Okres | Plzeň-město |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°45′18″ s. š., 13°25′7″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 23 819 (2021)[1] |
Rozloha | 18,88 km² |
Nadmořská výška | 330 m n. m. |
PSČ | 312 00 |
Počet domů | 3 367 (2021)[1] |
Počet částí obce | 4 + 2 díly |
Počet k. ú. | 6 |
Počet ZSJ | 22 |
Kontakt | |
Adresa úřadu MO | Mohylová 1139/55 312 00 Plzeň postaumo4@plzen.eu |
Starosta | Tomáš Soukup (ANO) |
Oficiální web: umo4 | |
Plzeň 4 | |
Další údaje | |
Kód MO | 546208 |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charakter
editovatObvod vznikl v roce 1962, dnešní hranice ale získal až v roce 1976 po přičlenění okrajových částí (Červený Hrádek). Část obyvatel obvodu bydlí na sídlištích Doubravka a Lobzy, která byla stavěna koncem 60. let. Zástavbu ale zdaleka netvoří pouze panelové domy. Části Újezd, Červený Hrádek a Bukovec mají dodnes spíše vesnický charakter, ale i na Doubravce se nachází relativně velké množství starších rodinných domků. V dnešní době výstavba pokračuje spíše v okrajových částech obvodu (Újezd, Červený Hrádek, Bukovec). Dochází tam ke stavbě rodinných domů. Na území obvodu se nachází relativně velké množství zeleně – parky Přátelství a v Homolkách, Špitálský les, vrch Chlum s rozhlednou a hluboké lesy směrem na Chrást. U Doubravky se zprava vlévá Úslava do Berounky.
Nejvýznamnější historickou památkou je bezesporu románský kostel sv. Jiří na Doubravce. Jedná se o jednu z nejstarších staveb v Česku, byl postaven již v roce 992. Historická jádra bývalých vesnic Lobzy, Červený Hrádek, Újezd a Bukovec s ukázkami lidové architektury byly prohlášeny vesnickou památkovou zónou.
Vybavenost
editovatV obvodě se vyskytují čtyři základní školy, gymnázium Luďka Pika,[2] nemocnice a poliklinika, tři pošty, stanice městské i republikové policie, čtyři knihovny (dvě městské – Doubravka, Lobzy a dvě místní – Červený Hrádek a Újezd), Divadlo Alfa (s programem zejména pro dětské diváky)[3], c. k. Divadlo Pluto[3] a loutkové divadlo Špalíček.[3] Na území obvodu byly postaveny dva hypermarkety (Tesco a Albert), které leží na Rokycanské třídě, jež je součástí silničního průtahu městem z východu na západ. Celoměstský význam mají Ústřední hřbitov s krematoriem a Nový židovský hřbitov, jenž se nacházejí na kopci na Doubravce, také při Rokycanské třídě. V ulici V Malé Doubravce sídlí společnost ČSAD Autobusy Plzeň, která zajišťuje autobusovou dopravu pro celý Plzeňský kraj. Obvodem prochází hlavní železniční trať č. 170 Praha–Plzeň, která má na Doubravce zastávku. A to poblíž výjezdu z 4150 metrů dlouhého Ejpovického tunelu, jenž je nejdelším železničním tunelem v České republice.
Nejvýznamnější ulicí je Rokycanská třída, která je součástí východo-západního průtahu městem a odděluje Doubravku a Lobzy. S touto třídou se kříží Masarykova ulice, která vede středem Doubravky a dále pokračuje jako Zábělská přes Újezd a Zábělou do Chrástu. Páteří městské hromadné dopravy v obvodu jsou trolejbusy. 5 linek (11, 13, 15, 16 a 17) zajišťuje dopravu do Doubravky (točny Na Dlouhých a Zábělská), k Ústřednímu hřbitovu a do Lobez. Důležitý přestupní bod je na konečné zastávce linky č. 16 Doubravka. Na trolejbus tam navazují autobusy do okrajových částí obvodu i mimo město. Dalšími významnými autobusovými linkami jsou: linka 28 - Bukovec - Újezd - Doubravka - Sídliště Bory; linka 29 - Doubravka - Lobzy - Slovany - Doudlevce - Borská Pole a polookružní linka 30 - Borská Pole - Bory - Doudlevce - Slovany - Lobzy - Doubravka - Bolevec - Sídliště Košutka - (NC Úněšovská).
Mezi průmyslové podniky patří plzeňská teplárna[4][5] v Doubravecké ulici zásobující teplem většinu města, dnes již nefungující papírna v Bukovci[6][7] při Berounce a řada firem podél Hřbitovní a Jateční ulice.
Sport
editovatVynikající výsledky má TJ Plzeň–Újezd oddíl národní házené, jenž soutěží v 1. lize. Muži jsou pětinásobní mistři České republiky a to v sezonách 2005/2006, 2009/2010, 2011/2012, 2013/2014 a 2015/2016.
Obyvatelstvo
editovat1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 470 | 1 814 | 3 015 | 6 943 | 10 628 | 12 397 | 17 098 | 14 084 | 12 693 | 26 190 | 29 308 | 25 347 | 23 876 | 24 664 | 23 819 |
Reference
editovat- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ GLP -- Úvodní stránka. www.gop.pilsedu.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c PLZEŇ 1, Správa informačních technologií města Plzně | Dominikánská 4 | 306 31. Divadla : Plzeň - oficiální informační server města. plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ WWW.FG.CZ, 2024, FG Forrest, a s. Plzeňská teplárenská, a.s.. CZECH TOP 100 [online]. 2016-07-01 [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Papírna W. & C. Weiss. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Slavíkův mlýn, Bukovecká papírna |. www.vodnimlyny.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Plzeň-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-21.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Plzeň [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online.