Plamenná orlice, někdy nazývaná svatováclavská, či přemyslovská (italsky aquila di san Vencelsao nebo aquila fiammante[1]), je heraldická figuraorlice tvořící základ přemyslovského erbu.

Plamenná orlice – erb Přemyslovců
Plamenná orlice – erb Přemyslovců
Plamenná orlice je od roku 1308 také znakem italského Tridentska [zdroj?]
Plamenná orlice je od roku 1308 také znakem italského Tridentska [zdroj?]

Znak tvoří orlice černé barvy, se zlatými drápy a zbrojí, posetá po celém obvodu plamínky. Původně znak rodu Přemyslovců, dynastie českých knížat a králů (a mezi nimi svatý Václav, jehož jméno orlice nese), je nyní součástí tridentského znaku, ale také některých českých obcí.

Dějiny

editovat
 
Pečeť Přemysla Otakara I. nesoucí orlici na štítu rytíře
 
Socha svatého Václava na Hradčanském náměstíPraze, znázorňující orlici na štítu

Přemyslovský, potažmo svatováclavský erb představovala černá orlice a zřejmě také nejstarší rodový erb v Čechách, a to konkrétně dochovaná pečeť Přemysla Otakara I. z roku 1192. Plamenná orlice s korunou je rovněž jedním z atributů svatého Václava. Jako symbol je spojena s vícero městskými znaky.

Svatováclavská orlice se objevuje jako symbol přemyslovských českých knížat, avšak její původ není zcela jasný (je možné, že představuje vztah knížat k říši, která jako symbolu užívala dvouhlavého orla). Plamenná orlice byla později přisuzována knížeti Václavovi, jehož jméno nese. Nejstarší artefakty, na nichž se symbol objevuje jsou následující: několik mincí ražené knížetem Bedřichem mezi lety 1179 a 1181[1], a knížecí pečeť krále Přemysla Otakara I., z roku 1192[2].

Svatováclavská orlice bylo také zkrácené označení protektorátního vyznamenání Čestného štítu s orlicí sv. Václava.

Užití plamenné orlice

editovat
 
Znak italského města Trenta

Reference

editovat
  1. a b Where does it come from - Premyslid eagle [online]. DeviantArt, 29. července 2015. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • JANETSCHEK, Clemens d'Elpidio. Das Augustiner-Eremitenstift S. Thomas in Brünn mit steter Bezugname auf die Klöster desselben Ordens in Mähren. Svazek první. Brno: Die päpstliche Benedictiner-Buchdruckerei in Brünn, 1898. S. 347. (německy) 

Externí odkazy

editovat