Pius IV.
Papež Pius IV. (italsky: Pio IV; 31. března 1499, Milán – 9. prosince 1565, Řím), rozený Giovanni Angelo de Medici, byl od 25. prosince 1559 až do své smrt 9. prosince 1565 hlavou katolické církve a vládcem Papežského státu. Narodil se v Miláně, jeho rodina se považovala za větev rodu Medicejských a používala stejný erb. Ačkoli moderní historici nenašli žádný důkaz potvrzující toto tvrzení, Medicejové z Florencie uznali nároky Medicejských z Milána na počátku 16. století.[2][3]
| Jeho Svatost Pius IV. | |
|---|---|
| 224. papež | |
 | |
| Zvolení | 25. prosince 1559 |
| Uveden do úřadu | 6. ledna 1560 (intronizace) |
| Pontifikát skončil | 9. prosince 1565 |
| Předchůdce | Pavel IV. |
| Nástupce | Pius V. |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1546 |
| Biskupské svěcení | 20. dubna 1546 světitel Filippo Archinto 1. spolusvětitel Marcantonio Bobba 2. spolusvětitel Giovanni Domenico D’Anna |
| Kardinálská kreace | 8. dubna 1549 kreoval Pavel III. |
| Titul | kardinál-kněz |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Zúčastnil se |
|
| Osobní údaje | |
| Rodné jméno | Giovanni Angelo de Medici di Marignano |
| Datum narození | 31. března 1499 |
| Místo narození | Milán,  Milánské vévodství |
| Datum úmrtí | 9. prosince 1565 (ve věku 66 let) |
| Místo úmrtí | Řím, .svg){kind=small} Papežský stát |
| Místo pohřbení | Bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri |
| Příbuzní | Karel Boromejský (synovec)[1] Carlo Gesualdo (prasynovec)[1] |
Seznam papežů nosících jméno Pius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předsedal závěrečnému zasedání Tridentského koncilu. Jeho synovec, kardinál Karel Boromejský, byl jeho blízkým poradcem. Jako papež inicioval Pius IV. řadu stavebních projektů v Římě, včetně jednoho ke zlepšení zásobování vodou.
Život
editovatGian Angelo se narodil v milánské rodině de Medici (kteří se slavným florentským rodem nemají kromě jména nic společného), vystudoval práva a jako jediný z rodiny se snažil uchytit v papežských službách, což se mu záhy podařilo. (V letech 1546 – 1547 dokonce válčil v papežském pomocném sboru na straně císaře v Uhrách proti Turkům a v roce 1547 byl apoštolským komisařem v papežském pomocném sboru ve válce šmalkaldské). V roce 1546 získal kněžské svěcení a stal se arcibiskupem dubrovnickým. O tři roky později (1549) ho Pavel III. jmenoval kardinálem. Jako kardinál se hlásil spíše ke skupině hledající spíše dialog než konfrontaci, měl blízko ke kardinálu Moronemu. Možná i proto byl po smrti Pavla IV. na bouřlivé konkláve, která trvala tři a půl měsíce, zvolen papežem. Vybral si jméno Pius IV.
Papež
editovatI když Pius IV. nebyl fakticky spřízněn s rodem Medicejských, přesto s jejich tichým souhlasem používal jejich rodový erb. Před novým papežem stál nesnadný úkol stabilizovat papežskou politiku, ted jinými slovy navrátit papežskou politiku do kolejí, po kterých jela před pontifikátem Carafy. Jako jeden z prvních úkolů, které si nový papež vytyčil, bylo obnovení diplomatických styků s císařem. To se podařilo poměrně rychle, a tak již na Velikonoce 1560 přijel do Vídně papežský nuncius Stanislav Hosius. V dalším roce dokonce obnovil i arcibiskupství pražské, čímž ukončil sedisvakanci dlouhou celých 140 let (1421–1561). Ovšem největší úkol na něj teprve čekal. Tridentský koncil byl 28. dubna 1552 v důsledku Spiknutí říšských knížat pozastaven a dosud nebyl obnoven. Proto už rok po svém zvolení vydal papež bulu Ad Ecclesiae regimen, jíž opět zahájil přerušené jednání v Tridentu. To se nakonec s mírným zpožděním podařilo a 18. ledna 1562 se koncil sešel. Po téměř dvou letech byla Moroneho reforma katolické církve přijata a v prosinci 1563 koncil slavnostně skončil. Papež potom 26. ledna 1564 bulou Benedictus Deus všechny tridentské kánony a dekrety potvrdil. Ještě před smrtí stihl roku 1564 povolit na žádost Ferdinanda I. přijímání podobojí pro Země Koruny české a v prosinci příštího roku papež Pius IV., tento velký obdivovatel Benátské republiky, zemřel.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ PIO IV in "Enciclopedia dei Papi". www.treccani.it [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ CATHOLIC ENCYCLOPEDIA: List of Popes. www.newadvent.org [online]. [cit. 2023-04-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Jan Wierusz Kowalski, Encyklopedie papežství. Praha 1994
- Miroslav Hroch, Anna Skýbová – Králové, kacíři, inkvizitoři. Praha 1987
- Aleš Skřivan, Lexikon světových dějin, Praha 2002, heslo "Tridentský koncil (Tridentinum)".
- Šusta Josef, Pius IV. před pontifikátem a na počátku pontifikátu, Praha, Bursík & Kohout 1900 (Bibliotéka historická doplňkem k Českému časopisu historickému, 3).
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pius IV. na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (anglicky) The Hierarchy of the Catholic Church – Pope Pius IV
| Arcibiskup milánský – administrátor | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Filippo Archinto |
1559–1560 Pius IV. |
Nástupce: Karel Boromejský |
| Papež | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Pavel IV. |
1559–1565 Pius IV. |
Nástupce: Pius V. |
