Otto Fischl
Otto Fischl (17. srpna 1902 Dobřany – 3. prosince 1952 Praha) byl právník. Pracoval jako státní zaměstnanec, také náměstek ministra financí. V letech 1949–1951 působil jako první československý velvyslanec ve Německé demokratické republice (NDR).[1] Byl popraven jako oběť Slánského procesu.[2]
| Otto Fischl | |
|---|---|
.jpg) | |
| Narození | 17. srpna 1902 Praha |
| Úmrtí | 3. prosince 1952 (ve věku 50 let) Praha |
| Povolání | politik |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Děti | Helena Kosková |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatNarodil se do rodiny židovského obchodníka. Po maturitě na gymnáziu v Plzni absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (JUDr. 1926). Snad v roce 1928 vstoupil do Komunistické strany Československa. Od roku 1930 pracoval jako advokát v kanceláři Mautner, kde se stal společníkem.[3] Jako žid musel v roce 1939 se svojí praxí skončit. Manželka byla katolického vyznání, ale rodina přesto čelila protižidovské perzekuci. Koncem druhé světové války jej předstíraný infarkt a jeho známý lékař uchránili před transportem do Terezína. Většina jeho rodiny však zahynula ve vyhlazovacích táborech.[4][2]
Po ukončení války pracoval ve stranickém aparátu Ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) a nakladatelství Svoboda. Mezi lety 1948–1949 zastával funkci náměstka ministra financí Jaromíra Dolanského, kde se zabýval agendou spojenou s vystěhovalectvím. Věnoval se i odchodu židů do Izraele.
Po diplomatickém uznání NDR zastával od 1. prosince 1949 místo prvního československého velvyslance ve východním Berlíně. Podílel se například na přípravách návštěvy prezidenta Klementa Gottwalda v NDR.[5] Dcera Eva navštívila otce v lednu roku 1951 v Berlíně. Tajně přešla do západního Berlína, kde požádala o azyl. Po její emigraci byl v březnu odvolán z funkce. Vrátil se do republiky, ale již v létě téhož roku byl zatčen Státní bezpečností a převezen do vazební věznice v Praze Ruzyni.[3] Záhy byla zatčena na dva měsíce i jeho manželka. Když byl zahájen proces, byla propuštěna z Pražských papíren, kde pracovala jako dělnice. Dcera Helena byla vyloučena z Akademického gymnázia.[1]
Otto Fischl byl souzen v procesu s Rudolfem Slánským a spolu s dalšími deseti obviněnými odsouzen k trestu smrti. Dne 3. prosince 1952 byl v pankrácké věznici popraven. V roce1963 byl rehabilitován.[6]
Dcera Helena byla s matkou záhy vystěhována k Fulneku. Během roku 1956 se rodina vrátila do Prahy. Helena mohla dostudovat a vdala se. V roce 1965 ilegálně emigrovali do Itálie. Azyl získaly ve Švédsku.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Otcovo zapojení do procesu se Slánským byl hrozný šok. www.pametnaroda.cz [online]. 2019-11-27 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b DRDA, Adam. Příběhy 20. století: Fischlova dcera nečekala, že jí stát popraví otce. iDNES.cz [online]. 2013-02-16 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ a b FISCHL Otto 17.8.1902-3.12.1952 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Otto Fischl. FDb.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ FISCHL Otto. mzv.gov.cz [online]. [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 324
Literatura
editovat- Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupné online.
Související články
editovat- Helena Kosková
- Seznam osob popravených z politických důvodů v Československu 1948–1989
- Proces se Slánským
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Fischl na Wikimedia Commons