Otakar Feistmantel
Otakar Feistmantel (20. listopadu 1848 Stará Huť, dnes část obce Hýskov[1] – 10. února 1891 Praha[2]) byl český geolog a paleontolog, autor cestopisů z Indie.
| Otakar Feistmantel | |
|---|---|
 Otakar Feistmantel (1891) | |
| Narození | 20. listopadu 1848 Stará Huť  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 10. února 1891 (ve věku 42 let) Praha  Rakousko-Uhersko |
| Příčina úmrtí | kolorektální karcinom |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Povolání | pedagog, geolog, mineralog, paleontolog, světoběžník, botanik a cestovatel |
| Rodiče | Karel Feistmantel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v rodině geologa Karla Feistmantela, který byl synem herce Karla Františka Feistmantela. Po maturitě na piaristickém gymnáziu na Novém Městě začal v roce 1867 studovat na lékařské fakultě v Praze. Následujícího roku ho přijali do Národního muzea, kde pořádal šternberské sbírky a účastnil se výzkumu uhelných slojí v Podkrkonoší, na Kladensku, Rakovnicku i jinde.
Po ukončení studií působil krátce na geologickém ústavu ve Vídni a pak jako asistent geologie na univerzitě ve Vratislavi, kde mimo jiné pořádal velkou sbírku několika tisíc fosilních rostlin, které pro místní muzeum předtím koupila pruská vláda od soukromého sběratele.[3]
V roce 1875 přijal nabídku profesora Oldhama z Indického geologického ústavu v Kalkatě, aby tam nahradil zemřelého profesora Ferdinanda Stoličku. V Indii strávil Feistmantel osm let, především na výzkumu tzv. gondwanské uhlonosné soustavy (hlavní dílo: Flora of the Gondwana System in India); během té doby napsal řadu odborných i cestopisných textů. Roku 1883 se předčasně vrátil (původně měl smlouvu na 15 let), aby přijal místo na katedře (stolici) mineralogie a geologie na vysokém učení technickém v Praze. I po návratu pokračoval v psaní cestopisů (např. O náboženství a posvátných místech obyvatel obyvatel Východní Indie ve Světozoru r. 1884 nebo kniha Osm let ve Východní Indii) a vystavoval předměty, dokumentující tamní kulturu.
Feistmantel byl členem Královské české společnosti nauk, geologické společnosti v Berlíně, The Asiatic Society of Bengal, Royal Society of New South Wales a dalších vědeckých institucí. [4] [5]
Otakar Feistmantel zemřel 10. února v Adolfově na jihu Čech ve věku 42 let na rakovinu tlustého střeva. Byl pohřben v hrobce na Vyšehradském hřbitově.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
- ↑ Dr. Otokar Feistmantl. Světozor. 3. 1875, roč. 9, čís. 12, s. 138. Dostupné online.
- ↑ MUDr. Otakar Feistmantel. Světozor. 02. 1891, roč. 25, čís. 14, s. 167. Dostupné online.
- ↑ Prof Dr. Otakar Feistmantel. Zlatá Praha. 05. 1884, roč. 1, čís. 22, s. 266–267. Dostupné online.
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
Externí odkazy
editovat- Osoba Otakar Feistmantel ve Wikicitátech
- Autor Otakar Feistmantel ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Feistmantel
- Soupis pražského obyvatelstva 1830–1910 (1920), Otakar Feistmantel *1848
- Otakar Feistmantel v Biografickém slovníku českých zemí