Natanz

Jaderné zařízení v Natanzu je součástí íránského jaderného programu. Je umístěno asi 33 km severozápadně od města (33°43′N 51°43′E) blízko hlavní dálnice a je obecně považováno za ústřední zařízení Íránu na obohacený uran s více než 19 000 plynovými odstředivkami, které jsou v současné době v provozu, a téměř polovina z nich je napájena fluoridem uranovým.^[1]

Obohacování uranu v elektrárně bylo zastaveno v červenci 2004 během jednání s evropskými zeměmi. V roce 2006 Írán oznámil, že obohacování obnoví. V roce 2006 íránská vláda oznámila, že v Natanzu instalovali 3 000 odstředivek. V roce 2010 bylo řečeno Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE), že budoucí program obohacování íránské vlády se bude konat v Natanzu, a že začnou v březnu roku 2011.^[2]

V lednu roku 2013 řekl Fereydoun Abbasi z Íránské organizace pro atomovou energii: "v Natanzu pokračuje pětiprocentní obohacování uranu a ve Fordo a v Natanzu budeme pokračovat v obohacování o 20 procent, abychom vyhověli našim potřebám".^[3]

V rámci dohody o snížení jaderného obohacování uzavřené se zeměmi P5 + 1 v listopadu 2013 byla dohodnuta denní inspekce Natanzy prováděná MAAE.^[4]

V letech 2007–2010 byla jaderná elektrárna Natanz zasažena sofistikovaným kybernetickým útokem, který byl údajně proveden v rámci operace zvané Olympijské hry koalicí německých, francouzských, britských, amerických, nizozemských a izraelských zpravodajských organizací.^[5] Útočníci použili Stuxnet, který brzdil provoz odstředivek závodu a v průběhu času jim způsoboval škody.^[6] Cíl útoku údajně nebyl zničit kompletně íránský jaderný program, ale pozastavit jej natolik, aby mohly nastat sankce.^[5]Tohoto údajného cíle bylo dosaženo, protože společného komplexního akčního plánu jaderné smlouvy s Íránem bylo dosaženo v červenci 2015.^[5]

2. července 2020 zasáhl kolem 2:00 místního času požár a výbuch provoz na výrobu odstředivek v zařízení na obohacování jaderné energie v Natanzu.^[7][8] K útoku se přihlásila skupina známá jako „Gepardi vlasti“.^[9] Někteří íránští představitelé navrhli, že incident mohl být způsoben kybernetickou sabotáží.^[10]

Dne 28. října 2020 zveřejnila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) satelitní snímky potvrzující, že Írán zahájil stavbu podzemní elektrárny poblíž svého jaderného zařízení v Natanzu.^[11] V březnu 2021 Írán znovu zahájil obohacování uranu v zařízení Natanzu třetí sadou pokročilých jaderných odstředivek v sérii porušování jaderné dohody z roku 2015.^[12] 10. dubna začal Írán vstřikovat plynný fluorid uranový do pokročilých odstředivek IR-6 a IR-5 v Natanzu, ale následujícího dne došlo k nehodě v distribuční síti elektřiny.^[13] Dne 11. dubna IRNA oznámila, že k incidentu došlo v důsledku výpadku proudu a nedošlo k žádným zraněním ani úniku radioaktivního materiálu.^[14] Nakonec se objevily další podrobnosti, například to, že útok zorganizoval ve skutečnosti Izrael.^[15] Dne 17. dubna označila íránská státní televize za podezřelého z výpadku 43letého Reza Karimiho z Kášánu s tím, že uprchl ze země dříve, než došlo k sabotáži.^[16]

•  
  Kamenná pevnost v Natanzu
•  
  Natanzská mešita vedle starého Chenaru
•  
  Starověký strom v Natanzu
•  
  Portál komplexu Abd al-Samad

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natanz na anglické Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Natanz na Wikimedia Commons