Muž

Již od pravěku měli muži, podobně jako ženy, rozdílnou roli ve společnosti. V lovecko-sběračských společnostech měli muži téměř výhradně na starosti lov pro maso, kdežto ženy sbíraly rostlinnou potravu. V Andách ve Wilamaya Patjxa bylo nalezeno jedno z nejstarších pravěkých pohřebišť, kde lovkyněmi byly rovněž ženy.

Muži se od žen liší svým chováním. Podle běžných klišé se považují za:

• agresivnější než ženy. V mezilidských vztazích jsou ale muži a ženy zhruba stejně agresivní. Muži jsou spíše agresivnější mimo domov.
• odvážnější, dobrodružnější a soutěživější než ženy.
• méně citoví.

V západní kultuře se muži jen zřídka oblékají jako ženy. Protože se však móda s časem mění, nošení náušnice se již obvykle nepovažuje za ženský znak. Podobně se za nemužské již nepovažuje holení chlupů na těle a vousů na tváři.

Z pohledu biologie mají muži řadu pohlavních charakteristik, které je odlišují od žen. Stejně jako u ženy jsou mužské pohlavní orgány částí rozmnožovací soustavy. Mezi ně patří hlavně penis, varlata, chámovod a prostata. Samčí rozmnožovací soustava je zaměřena hlavně na produkci a ejakulaci spermatu, které obsahuje spermie, a tím i genetickou informaci. Role samčí rozmnožovací soustavy ve vývoji lidského plodu končí ejakulací spermatu do dělohy, ze které se ejakulát zpravidla dostává do vejcovodů, kde oplodní vajíčko, ze kterého se posléze v děloze vyvine plod. Pojetí otcovství a rodiny nalézáme v každé lidské společnosti. Zároveň jsou varlata místem tvorby mužského pohlavního hormonu testosteronu, který ovlivňuje vznik primárních i sekundárních pohlavních znaků, včetně rysů chování typických pro muže.

Druhotné pohlavní znaky, jako jsou chlupy na těle a silné svaly, se vyvinuly, aby přitahovaly družku nebo pomohly porazit rivaly. Na rozdíl od žen mají muži pohlavní orgány převážně vně těla, ačkoli mnoho částí samčí rozmnožovací soustavy se nalézá též uvnitř těla, kupříkladu prostata. Věda a odvětví lékařství, které se zabývá samčí rozmnožovací soustavou, se nazývá andrologie. Většina, ale ne všichni muži, má karyotyp 46,XY.

Obecně se dá říci, že muže trápí tytéž nemoci jako ženy, i když se vyskytuje několik pohlavně závislých nemocí, kterými trpí více nebo výhradně muži. Například autisté nebo barvoslepí jsou častěji muži než ženy. Podobně některé věkově závislé nemoci, například Alzheimerova choroba, jsou častější u mužů nežli u žen. Příčina této disproporcionality dosud není známa.

Jen biologické faktory samotné neurčují, zda osoby jsou považovány, nebo se samy považují za muže. Například někteří muži se narodí bez typické mužské fyziologie (odhady se pohybují od 1:2 000 po 1:100 000) nebo mohou trpět hormonální či genetickou odlišností (například syndrom necitlivosti na androgen), popřípadě se u nich z jiného důvodu částečně vyvinuly pohlavní znaky obou pohlaví. Viz též: transsexualita a pohlavní identita.

Zhruba 20 % mužů, zejména v USA, na Filipínách, v Jižní Koreji, a také Židů a Muslimů ze všech zemí jsou obřezáni. Při obřízce se z penisu odstraní předkožka.

Ve světě se obvykle předpokládá poměr pohlaví zhruba 105 chlapců na 100 dívek. V Česku (stejně jako ve většině Evropy) je však počet mužů menší než počet žen.

^[2]

^[2]

• Patriarchát
• Šovinismus
• Urologie

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu muž na Wikimedia Commons
•   Téma Muž ve Wikicitátech
•   Slovníkové heslo muž ve Wikislovníku