Mník jednovousý (Lota lota (Linnaeus, 1758)) je sladkovodní treskovitá ryba dorůstající délek 30 až 120 cm a hmotnosti 1 až 12 kg. Maximální zjištěná hmotnost činí 34 kg.[2]

Jak číst taxoboxMník jednovousý
alternativní popis obrázku chybí
Mník jednovousý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaryby (Osteichthyes)
Podtřídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádhrdloploutví (Gadiformes)
Čeleďmníkovití (Lotidae)
Rodmník (Lota)
Oken, 1817
Binomické jméno
Lota lota
(Linnaeus, 1758)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tělo mníka je protáhlé a válcovité, zužující se směrem k ocasu. Široká a zploštělá hlava má velká žabí ústa, na spodním rtu má jeden lichý vous. Oči jsou malé, uložené na vrchu hlavy. Dvojitá hřbetní ploutev má menší přední část, zadní je dlouhá a dosahuje, až k ocasní ploutvi. Břišní ploutve jsou předsunuty před prsní a jejich tvar je protáhle zúžený. Kůže je hnědě mramorovaná s velmi jemnými šupinami. Jsou velmi malé, takže se zdá, že tělo mníka je bez šupin.[3] Mník jednovousý běžně dorůstá délky 40 cm.[2] Zcela ojediněle dorůstá délky 80 cm a hmotnosti přes 5 kg.[4] Dožívá se až 20 let.[2]

Rozšíření

editovat

Jeho areál výskytu zahrnuje sever Severní Ameriky, Evropu a sever Asie.

Vyskytuje se na celém území České republiky, avšak není zde hojně rozšířen. Preferuje totiž čisté tekoucí vody lipanového a parmového pásma a kromě nich i některé údolní nádrže s čistou chladnou vodou. Významným faktorem jeho výskytu je dostatek úkrytů. Proto mu vyhovují výše položené toky těchto pásem v původních korytech s podemletými břehy, kamennými záhozy a kamenitým dnem.[3]

Chování

editovat

Mník je aktivní především za šera a v noci, jeho aktivita klesá se stoupající teplotou vody. Nejvyšší aktivitu vykazuje při teplotě vody kolem 5 stupňů Celsia. Za vyšších teplot může upadat do letargie, kdy omezuje aktivitu a příjem potravy.[3] Přes den bývá ukryt. Živí se výlučně živočišnou potravou. Loví převážně larvy vodního hmyzu, červi, rybí jikry, korýše a jiné ryby nebo raky za úsvitu nebo stmívání. Z tohoto důvodu býval v minulosti na pstruhových vodách vnímán jako škodlivý druh. Mník není dobrý lovec, ale dokáže polknout i poměrně velkou kořist. K hledání potravy využívá zejména čich. Jeho buňky jsou rozmístěné po celém těle.[3]. Tře se v zimě uprostřed noci, často pod ledem.[4]

Rybolov

editovat

Loví se v létě navečer a pozdě večer, při zatažené obloze a stoupající vodě, ve dne při silně zakalené vodě nejlépe pod jezy, kde má vhodné úkryty. Loven na dno. Nástrahou je živá i mrtvá rybka (části), velmi dobře bere na žížaly jak rousnice, tak „hnojáky“. Podle je hájen od 1. 1. do 15. 3. Jedná se o rybu, u které je zákonem stanovena minimální lovná délka.

Význam

editovat

Mezi rybáři je velmi ceněnou rybou. Maso je velmi chutné – treskovitá ryba[pozn. 1], játra mníků jsou po tepelné úpravě pochoutkou, která mohou jako u jiných treskovitých ryb, tvořit až 15 % hmotnosti celé ryby.[3] Mezi sportovními rybáři je ulovený mník spíše výjimkou. Podle vyhlášky 395/1992 Sb. je v Česku tato ryba řazena mezi chráněné druhy. Rybář si uloveného mníka může ponechat jen na revírech, kde byla udělena výjimka a je uvedena v soupisu revírů.[3]

Poznámky

editovat
  1. Mník jednovousý je jediný zástupce mníkovitých (dříve treskovitých) ryb v Česku.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b c Lota lota, Burbot : fisheries, aquaculture, gamefish, aquarium [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f Drobné vodní toky v ČR. Praha: Consult 295 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-905159-0-1, ISBN 80-905159-0-8. OCLC 897868461 
  4. a b Baruš, V. a kol. Červená kniha 2 ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSSR. Praha: 1989.

Externí odkazy

editovat