Massospondylus
Massospondylus („delší obratel“) byl býložravý prosauropodní dinosaurus, který žil v období spodní jury před 200 až 183 milióny let.[1] Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v americké Arizoně, království Lesotho, Jihoafrické republice, Namibii a v Zimbabwe.[2]
 MassospondylusStratigrafický výskyt: Spodní jura, asi před 201 až 191 miliony let | |
|---|---|
 Rekonstrukce vzezření druhu Massospondylus carinatus | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Sauropodomorpha |
| Infrařád | Prosauropoda |
| Čeleď | Massospondylidae |
| Rod | Massospondylus |
| Typový druh | |
| Massospondylus carinatus Owen, 1854 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatMassospondylus byl v dospělosti dlouhý asi 4[3] až 4,3 metru a vážil zhruba 200 kilogramů[4] (možná ale spíše kolem 510 kilogramů[5]). Holotypem a typovým druhem je exemplář M. carinatus.[6] Do tohoto rodu mohou spadat i taxony jako Gryponyx, Gyposaurus a Hortalotarsus.
Massospondylus měl dlouhý tenký ocas, relativně slabší přední končetiny, sudovité tělo, dlouhý krk a poměrně malou hlavu vzhledem ke svým rozměrům. Pohyboval se po čtyřech, ale pokud se chtěl dostat k výše položené potravě, mohl se postavit na zadní nohy. V roce 1981 se objevila teorie, že Massospondylus byl všežravec. Tuto teorii podporují dlouhé a silné přední zuby, které umožňují trhání masa a ploché zadní zuby umožňující drcení rostlinné potravy. V kosterních pozůstatcích byly také nalezeny gastrolity, které si dinosaurus nejspíše pečlivě vybíral. Sloužily mu k lepšímu a efektivnějšímu zpracování rostlinné hmoty v trávicím traktu.[7] Dnes se zdá být jisté, že tento dinosaurus byl všežravec. Sám se mohl stát kořistí větších dravců, jako byli rauisuchiani nebo krurotarsani, tedy predátoři ze skupiny Crurotarsi.
Anatomie
editovatV roce 2018 byla publikována studie, porovnávající mozkovny bazálních sauropodomorfů s rodem Massospondylus, a to za pomoci moderní výpočetní tomografie.[8] Dále bylo zjištěno, že v průběhu ontogeneze (individuálního vývoje) se u těchto dinosaurů proměňoval i vzhled jejich vnitřního ucha a ušního labyrintu.[9]
Výzkum velkého množství dochovaných exemplářů massospondyla ukázal, že tento rod vykazoval extrémní růstovou elasticitu (rozmanitost v rychlosti růstu a růstových strategiích).[10] Podle histologických výzkumů dosahovali titio dinosauři dospělosti kolem 15. roku věku a ročně přibírali na váze až 35 kilogramů.[11]
Nejstarší embrya
editovatV listopadu roku 2010 bylo oznámeno, že byla prozkoumána nejstarší známá dinosauří embrya, stará 190 milionů let. Ta patří právě malým massospondylům o délce kolem 20 cm. Tyto fosilie byly objeveny v Jižní Africe již roku 1976 a jsou významným příspěvkem pro pochopení vývojových zákonitostí u sauropodomorfů.[12][13]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Chapelle, K. E. J.; et al. (2019). Ngwevu intloko: a new early sauropodomorph dinosaur from the Lower Jurassic Elliot Formation of South Africa and comments on cranial ontogeny in Massospondylus carinatus. PeerJ, 7: e7240: 1-59.
- ↑ Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2020-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-05.
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 165 (anglicky)
- ↑ Nicolás E. Campione, David C. Evans, Caleb M. Brown, Matthew T. Carrano (2014). Body mass estimation in non-avian bipeds using a theoretical conversion to quadruped stylopodial proportions. Methods in Ecology and Evolution. doi:10.1111/2041-210X.12226 Archivováno 26. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Mark R. Graham, Jonah N. Choiniere, Sifelani Jirah & Paul M. Barrett (2018). The remedial conservation and support jacketing of the Massospondylus carinatus neotype. Palaeontologia africana 52: 201-221. url: https://hdl.handle.net/10539/24253
- ↑ Bakker, R. T. (1986). The Dinosaur Heresies, Zebra Books, str. 133.
- ↑ Kimberley E.J. Chapelle & Jonah N. Choiniere (2018). A revised cranial description of Massospondylus carinatus Owen (Dinosauria: Sauropodomorpha) based on computed tomographic scans and a review of cranial characters for basal Sauropodomorpha. PeerJ 6:e4224. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.4224
- ↑ James M. Neenan, Kimberley E. J. Chapelle, Vincent Fernandez & Jonah N. Choiniere (2018). Ontogeny of the Massospondylus labyrinth: implications for locomotory shifts in a basal sauropodomorph dinosaur. Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12400
- ↑ Kimberley E. J. Chapelle, Jennifer Botha and Jonah N. Choiniere (2021). Extreme growth plasticity in the early branching sauropodomorph Massospondylus carinatus. Biology Letters. 17 (5): 20200843. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0843
- ↑ SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 100)
- ↑ http://news.nationalgeographic.com/news/2010/11/photogalleries/101116-oldest-dinosaur-embryos-eggs-science-photos-pictures/
- ↑ Koen Stein, Edina Prondvai, Timothy Huang, Jean-Marc Baele, P. Martin Sander & Robert Reisz (2019). Structure and evolutionary implications of the earliest (Sinemurian, Early Jurassic) dinosaur eggs and eggshells. Scientific Reports 9, Article number: 4424. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-40604-8
Literatura
editovat- Paul M. Barrett, Kimberley E.J. Chapelle, Casey K. Staunton, Jennifer Botha & Jonah N. Choiniere (2019). Postcranial osteology of the neotype specimen of Massospondylus carinatus Owen, 1854 (Dinosauria: Sauropodomorpha) from the upper Elliot formation of South Africa Archivováno 30. 4. 2019 na Wayback Machine.. Palaeontologia Africana 53: 114–178. ISSN 2410-4418. URI: https://hdl.handle.net/10539/26829
- Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 163). (anglicky)
- Kimberley E. J. Chapelle, Vincent Fernandez & Jonah N. Choiniere (2020). Conserved in-ovo cranial ossification sequences of extant saurians allow estimation of embryonic dinosaur developmental stages. Scientific Reports, 10, Article number: 4224. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-020-60292-z
- P. A. Viglietti, B. W. McPhee, E. M. Bordy, L. Sciscio, P. M. Barrett, R. B. J. Benson, S. Wills, K. E. J. Chapelle, K. N. Dollman, C. Mdekazi & J. N. Choiniere (2020). Biostratigraphy of the Massospondylus Assemblage Zone (Stormberg Group, Karoo Supergroup), South Africa. South African Journal of Geology, 123(2): 249-262. doi: https://doi.org/10.25131/sajg.123.0018
- Kimberley E. J. Chapelle, Paul M. Barrett, Jonah N. Choiniere & Jennifer Botha (2022). Interelemental osteohistological variation in Massospondylus carinatus and its implications for locomotion. PeerJ. 10: e13918. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.13918
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Massospondylus na Wikimedia Commons
- Taxon Massospondylus ve Wikidruzích
- SOCHA, Vladimír. Nejbohatší geologická souvrství světa. OSEL.cz [online]. 12. března 2021. Dostupné online. (česky)
