Johannes Agricola
Johannes či Johann Agricola (20. dubna 1494 Eisleben – 22. září 1566 Berlín) byl německý teolog, reformátor a humanistický učenec. Přátelil se s Martinem Lutherem, ale neshodl se s ním v otázce závaznosti zákona pro křesťany (tzv. antinomistický spor).
| Johannes Agricola | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. dubna 1494 Lutherstadt Eisleben |
| Úmrtí | 22. září 1566 (ve věku 72 let) Berlín |
| Alma mater | Univerzita Martina Luthera v Halle |
| Povolání | teolog, filozof, vysokoškolský učitel, spisovatel a protestantský reformátor |
| Zaměstnavatel | Wittenberská univerzita |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJohannes Agricola se narodil s příjmením Schnitter v Eislebenu v rodině krejčovského mistra. Podle svého rodiště býval označován jako Magister Islebius.[1]
Studoval ve Wittenberku, kde se spřátelil s Lutherem, Melanchthonem, Bugenhagenem a dalšími představiteli reformace. Roku 1519 doprovázel Luthera jako zapisovatel k lipské disputaci. Roku 1525 pomohl prosadit reformaci ve Frankfurtu nad Mohanem a ještě týž rok se stal stal kazatelem a rektorem latinské školy ve svém rodném Eislebenu.[2] V roce 1536 se vrátil se do Wittenberku, kde se stal profesorem a se svou rodinou bydlel v Lutherově domě.[3]
Brzy však mezi oběma reformátory nastala neshoda. Její příčinou byl Agricolův názor o Božím zákonu. Agricola totiž tvrdil, že zákon pozbyl pro křesťany vší závaznosti, že jediné životní pravidlo spočívá v evangeliu. Toto Agricolo mínění Luther zavrhl jako antinomistické, což bylo počátkem tuhého sporu. Agricola nakonec odešel z Wittenberku do Berlína, kde ho braniborský kurfiřt Jáchym II. jmenoval dvorním kazatelem a později generálním superintendentem své marky.[3]
V roce 1548 po skončení šmalkaldské války byl císařem pověřen jako jeden z protestantských teologů, aby se podílel na formulaci augsburského interimu, tedy dočasného smíru mezi katolíky a evangelíky ve Svaté říši římské.[2]
Dílo
editovatJohannes Agricola po sobě zanechal celou řadu teologických spisů obsahu polemického, dogmatického, katechetického a homiletického. Proslul také svou komentovanou sbírkou německých přísloví a do němčiny přeložil například Terentiovu hru Andria.[3]
Do dějin české reformace se zapsal tím, že vydal německý překlad latinské relace o Janu Husovi, sepsané Petrem z Mladoňovic. Objevil ji v knihovně lékaře Pavla Rockenbacha v Žiči. Jeho přítel Mikuláš Krompach spis přeložil do němčiny a Agricola jej vydal tiskem s předmluvou věnovanou hagenavskému tiskaři Johannu Secerovi, u něhož také roku 1529 kniha vyšla pod názvem History und wahrhafftige Geschicht, wie das heilig Euangelion mit Johann Hussen ym concilio zu Costnitz durch den bapst vnd seinen Anhang offentlich verdampt ist ym yare nach Christi vnsers herren geburt 1414.[1] V roce 1537 na základě této zprávy napsal o Janu Husovi tragédii v němčině zobrazující Husovo drama na kostnickém koncilu. Divadelní hra byla poprvé uvedena v kurfiřtské rezidenci v Torgau v přítomnosti saského kurfiřta Jana Fridricha, Martina Luthera a Filipa Melanchtona.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b NOVOTNÝ, Václav. Historické spisy Petra z Mladoňovic a jiné zprávy a paměti o M. Jamu Husovi a M. Jeronýmovi z Prahy. Praha: Nadání Františka Palackého, 1932. Dostupné online. S. XXVIII.
- ↑ a b Johann Agricola [online]. Britannica, 2024-04-16 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c Ottův slovník naučný [online]. Kapitola Agricola. Dostupné online.
- ↑ ROLOFF, Hans-Gert. Der Märtyrer und die Politik: Johann Agricolas Tragedia Johannis Huss - Zur Entstehung eines protestantischen Kampfdramas 1537. European Medieval Drama. 2015, roč. 19, s. 33–45. ISSN 1378-2274. DOI 10.1484/J.EMD.5.110743.
Externí odkazy
editovat- Encyklopedické heslo Agricola v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Johannes Agricola na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Johannes Agricola