Jan Schmid
Jan Schmid (14. června 1936 Tábor – 3. června 2024) byl český herec, režisér, kulturní publicista, textař, výtvarník, ilustrátor, scenárista, dramatik, moderátor, divadelní manažer a organizátor, divadelní pedagog, manžel herečky Jany Synkové a zakladatel Studia Ypsilon.
| Prof. Mgr. Jan Schmid | |
|---|---|
.jpg) Jan Schmid (2022) | |
| Narození | 14. června 1936 Tábor  Československo |
| Úmrtí | 3. června 2024 (ve věku 87 let) Praha |
| Povolání | spisovatel, pedagog, malíř, režisér, herec, dramatik, učitel, scénograf, kostýmní návrhář a loutkář |
| Témata | divadlo, výtvarná činnost a literární činnost |
| Ocenění | Cena ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla (2018) |
| Manžel(ka) | Jana Synková Zuzana Schmidová |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVyučil se malířem skla. Poté studoval na Střední průmyslové škole v Železném Brodě a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Po jejím absolvování v roce 1961 byl výtvarníkem v Severočeském loutkovém divadle (v pozdějším Naivním divadle) v Liberci, kde také působil jako autor a režisér. V roce 1963 založil experimentální soubor, který se od roku 1964 nazývá Studio Ypsilon, jehož byl ředitelem (od roku 1990) a dlouholetým uměleckým vedoucím. V roce 1978 se soubor přestěhoval do Prahy. Kromě mateřského divadla příležitostně hostoval jakožto režisér v jiných divadlech, mimo jiné také dvakrát v pražském Národním divadle, režíroval v České televizi a v Českém rozhlase. Od roku 1975 vyučoval na katedře loutkářství Divadelní fakulty Akademie múzických umění (DAMU), od roku 1990 vyučoval na katedře alternativního a loutkového divadla. V roce 1994 se habilitoval jako docent, v roce 2003 byl jmenován profesorem. Od roku 1999 společně s Janem Lukešem připravoval a moderoval v České televizi literární revue Třistatřicettři.[1]
Jakožto výtvarník se věnoval tvorbě plakátů, knižních ilustrací, kostýmnímu výtvarnictví a scénografii. Dne 25. března 2017 převzal Cenu Thálie 2016 za mimořádný umělecký přínos českému divadelnímu umění.[2][3]
Zemřel dne 3. června 2024 ve věku 87 let.[4]
Herecká filmografie
editovatDílo
editovatKnihy
editovat- 1966 – Tajný lodní deník – autor Ladislav Dvorský, Severočeské nakladatelství v Liberci (ilustrace a obálka)
- 1967 – Objevy bez konce, spolu s Milošem Zapletalem, Praha: Mladá fronta
- 1985 – Léto bude ve čtvrtek (deník mého horšího já), druhé vydání - Primus 1995, ISBN 80-8562-502-4
- 1989 – S očima navrch hlavy aneb jak jsem byl hloupej
- 1992 – Třináct vůní (hry a texty z Ypsilonky)
- 1995 – Jak mě zabil slon, Primus, ISBN 80-85625-39-3
- 2006 – Můj divadelní svět, Nakladatelství Studia Ypsilon, ISBN 80-902482-8-4
- 2008 – Nejen prstem po mapě, Nakladatelství Studia Ypsilon, ISBN 978-80-902482-7-4
- 2008 – Život v závorce aneb Prvobytně pospolná místa v Čechách, Liberec: nakladatelství Knihy 555, 2008, ISBN 978-80-86660-28-8
Dramatická tvorba
editovatDivadelní hry
editovat- 1969 – O tom jak ona
- 1975 – Třináct vůní
- 1974 – Michelangelo Buonarotti
- 1978 – Život a smrt K. H. Máchy
- 1981 – Outsider
- 1985 – Večírek
- 2000 – Praha stověžatá
- 2017 – Kostky jsou vrženy
Rozhlas
editovat- 1986 Jiří Kamen: Láska vše zachrání; účinkovali: Marek Eben (vypravěč), Jana Synková, Jan Přeučil, Adolf Kohuth, Blanka Blahníková, Jiří Hálek, Jiří Sovák, Libuše Havelková, Jiří Lábus, Jiří Němeček, Petr Popelka; hudba: Miroslav Kořínek; role: spisovatel Bálek Horský a režie: Jan Schmid.
Monografie
editovat- 2006 Jan Schmid, režisér, principál a tvůrce slohu, Pražská scéna, edice: Režie; ISBN 80-86102-45-9, EAN: 9788086102450
Zastoupení ve sbírkách umění
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Třistatřicetři
- ↑ ČTK. Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře získala Vránová. České noviny.cz [online]. 2017-03-25, rev. 2017-03-25 [cit. 2017-03-25]. Dostupné online. Ve webovém archivu [1].
- ↑ Laureáti Cen Thálie [online]. Herecká asociace [cit. 2017-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-25. Ve webovém archivu [2].
- ↑ Zemřel Jan Schmid. Novinky.cz [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-04]. Dostupné online.
Literatura
editovat- FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 78–80.
- DVOŘÁK, Jan. Jan Schmid : režisér, principál, tvůrce slohu. Praha : Pražská scéna, 2006. 333 s. ISBN 80-86102-45-9.
- HEDBÁVNÝ, Zdeněk: Divadlo Větrník. Praha : Panorama, 1988, str. 187
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 2, N–Ž. Praha: Kdo je kdo, 1991. 637–1298 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 853.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 575–576.
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 624.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 111–112.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Schmid na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Schmid
- Jan Schmid na stránkách Studia Ypsilon
- Jan Schmid v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jan Schmid ve Filmové databázi
- Jan Schmid na Kinoboxu
- Jan Schmid v Internet Movie Database (anglicky)
- Týdeník rozhlas
- Jan Schmid ve Slovníku české literatury po roce 1945