Hjalmar Söderberg
Hjalmar Söderberg (2. červenec 1869, Stockholm – 14. říjen 1941, Kodaň) byl švédský spisovatel, dramatik a literární kritik. Psal zejména romány, které bývají označovány za psychologické, pesimistické, melancholické a zosobňující deziluzi konce 19. století. Většinou se odehrávají v jeho rodném Stockholmu.[1] Filozoficky vycházel ze Schopenhauera, Nietzscheho, Darwina a Freuda.[2] Jeho literárními vzory byly Anatole France a Herman Bang. Odmítal náboženství a metafyziku, bojoval za racionalismus. Na náboženství často přímo útočil. Důležitou roli v jeho dílech hrají sny a sexualita.[3]
Hjalmar Söderberg | |
---|---|
Narození | 2. července 1869 Stockholm |
Úmrtí | 14. října 1941 (ve věku 72 let) Kodaň |
Místo pohřbení | Hřbitov Vestre |
Alma mater | Uppsalská univerzita |
Povolání | novinář, překladatel, dramatik, básník, romanopisec, kreslíř, spisovatel a literární kritik |
Zaměstnavatelé | Kristianstadsbladet (1891–1892) Generaltullstyrelsen |
Ocenění | Velká cena Devíti (1934) |
Choť | Märta Söderbergová |
Děti | Tom Söderberg Mikael Söderberg Betty Söderbergová Dora Söderbergová |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatOd dvaceti let se živil jako novinář v deníku Svenska Dagbladet. Roku 1917 se z rodného Stockholmu natrvalo přestěhoval do dánské Kodaně.
Dílo
editovatJeho první román vyšel roku 1895 pod názvem Förvillelser (Na scestí). Pojednává o moderním městském tulákovi – flanérovi. Jde o hrdinu bez cíle a vnitřně prázdného. Kniha vyvolala skandál kvůli erotickým scénám.
Roku 1898 vydal knihu povídek Historietter (Drobné historky). Ta byla (jako i jeho další sbírky povídek) prodchnuta více ironií a humorem, oproti jeho románům.
Román Martin Birks ungdom (Mládí Martina Bircka) z roku 1901 bývá někdy označován za autobiografický. Hlavní hrdina hodně analyzuje své dětství a rány, které tehdy utržila jeho duše. V dospělosti je postavou, která je natolik přemýšlivá a reflektující, že se nikdy neodhodlá k žádnému činu a stojí vlastně mimo život.
Velmi podobnou postavou je i lékař Glas z románu Doktor Glas, jež vyšel roku 1905 (česky roku 2000). I on utíká před skutečným životem do svých snů. Glas se však nechce se svou pasivitou smířit a rozhodne se, že musí udělat nějaký konkrétní čin, a tak zavraždí muže, který týrá svou ženu. Tato žena je Glasovou pacientkou. Ten si však pozvolna uvědomuje, že muže zabil proto, že se do své pacientky zamiloval a věřil, že i ona miluje jeho. Když se však posléze ukáže, že žena Glase nemiluje, začíná lékař střízlivět ze svých sebeklamů a trpí pocity viny. Tento román bývá označován za jeden z nejvýznamnějších severských románů vůbec. Ve Švédsku se dodnes užívá pojem "glasovská otázka" pro dilema, zda člověk smí brát spravedlnost do vlastních rukou.
Rok po Doktoru Glasovi publikoval i své nejoceňovanější drama Gertrud. Má podobné téma jako román Den allvarsamma leken (Vážná hra, česky vyšel roku 1948 pod názvem Hry se životem) z roku 1912. V prvním případě ženská hrdinka, ve druhém mužský hrdina mají nedosažitelný ideál absolutní lásky, kterému reální lidé, jež potkávají, nejsou schopni dostát.
V závěru života autor téměř přestal psát beletrii a v sérii esejů útočil na náboženství a diktátory své doby, zejména Stalina, Hitlera a Mussoliniho.[3]
Bibliografie
editovat- Förvillelser (1895)
- Historietter (1898)
- Martin Bircks ungdom (1901)
- Främlingarne (1903)
- Doktor Glas (1905)
- Gertrud (1906)
- Det mörknar över vägen (1907)
- Valda sidor (1908)
- Hjärtats oro (1909)
- Den allvarsamma leken (1912)
- Aftonstjärnan (1912)
- Den talangfulla draken (1913)
- Jahves eld (1918)
- Ödestimmen (1922)
- Jesus Barabbas. Ur löjtnant Jägerstams memoarer (1928)
- Resan till Rom (1929)
- Den förvandlade Messias (1932)
Literatura
editovatSÖDERBERG, Hjalmar: Kdo si s láskou zahrává. Academia, Praha 2019, ISBN 978-80-200-2980-5
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hjalmar Söderberg na Wikimedia Commons
Reference
editovat- ↑ COJECO.CZ. Hjalmar Söderberg - CoJeCo.cz. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2023-12-22]. Dostupné online.
- ↑ http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/doktor-glas-103
- ↑ a b Kadečková, Helena, Humpál, Martin, Parente-Čapková, Viola: Moderní skandinávské literatury 1870–2000, Praha, Karolinum 2006.