Erik Sparre af Sundby

Švédský polní maršál

Erik Sparre hrabě af Sundby (švédsky: Erik Axelsson greve Sparre af Sundby, 15. července 16654. srpna 1726 Stockholm) byl švédský hrabě, polní maršál, královský rada, diplomat a malíř.

hrabě Erik Sparre af Sundby

Narození15. července 1665
Úmrtí4. srpna 1726 (ve věku 61 let)
Stockholm
ChoťSophia Wrede
Christina Beata Lillie
DětiAxel Wrede Sparre
Ulla Tessinová
RodičeAxel Carlsen Sparre, Beata Stenbock
PříbuzníBeata Sparre, Gustaf Adolph Sparre, Carl Sparre a Axel Sparre (sourozenci)
Ulla Adlerfelt[1], Lovisa Meijerfeldt[1] a Brita Christina Sparre[1] (vnoučata)
Vojenská kariéra
Hodnostpolní maršál
VálkyVálka o španělské dědictví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Životopis

editovat
 
Zámek Sundby, 1680

Erik Sparre byl členem švédské šlechtické rodiny baronů (švédský friherre) Sparre. Jeho rodiči byli švédský státník Axel Carlsson Sparre (1620–1679) a hraběnka Beata rozená Stenbock (* 1638). Švédský polní maršál hrabě Axel Sparre (1652–1728) byl jeho bratr. Jeho první manželkou byla hraběnka Sofie Wrede (1676–1708). Jako vdovec se v roce 1710 oženil s hraběnkou Christinou Beatou Lillie, která byla vdovou. Z každého manželství přišel na svět jeden potomek:

Axel Wrede Sparre (1708–1772), švédský generálmajor a státník, ⚭︎ 1735 Christina Margareta Augusta Törnflycht (1714–1780)

Ulrika Lovisa Sparre af Sundby (1711–1768) ⚭︎ 1727 Carl Gustaf Tessin (1695–1770), švédský politik a královský rada

Sparre byl povýšen do šlechtického stavu švédského hraběte v roce 1719. Byl umělecky nadám, maloval portréty.

Vojenská kariera

editovat

Svou vojenskou karieru zahájil ve švédské armádě v roce 1682 jako kornet (praporčík) v karelském jezdeckém pluku. Jako podporučík odešel v roce 1683 do francouzských služeb u pluku Otto Wilhelma Königsmarcka.Byl povýšen na poručíka v roce 1685, kapitána v roce 1688, majora v roce 1690 a nakonec v roce 1690 byl povýšen na plukovníka. Byl také velitelem pluku Régiment de Royal Suèdois. Ve válce o španělské dědictví se několikrát vyznamenal a v roce 1701 se stal brigádním generálem francouzské pěchoty, v roce 1703 velitelem pomořanského pěchotního pluku, v roce 1704 Maréchal de camp (v roce 1793 nahrazena brigádním generálem) a nakonec v roce 1707 generálporučíkem francouzské armády. Do švédských služeb se vrátil v roce 1712 a stal se velitelem pěších pluků Närke-Värmlandského. V roce 1714 byl poslán do Badenu v Aargau jako pověřený ministr a dojednával tam Badenský mír. Ve stejném roce se stal mimořádným velvyslancem v Paříži, kde zůstal až do roku 1717. Také v roce 1717 byl povýšen na generála švédské pěchoty a v roce 1718 se stal královským radou. V roce 1719 byl velvyslancem na císařském dvoře ve Vídni a ve stejném roce byl povýšen na polního maršála. V roce 1720 byl opět mimořádným velvyslancem v Paříži a současně v Londýně. Zemřel v roce 1726 a je pohřben v kostele v obci Öja.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Sparre af Sundby na německé Wikipedii.

  1. a b c Gustaf Magnus Elgenstierna: Den introducerade svenska adelns ättartavlor. Stockholm: Norstedts Förlag. 1932. Dostupné online.

Literatura

editovat
  • Gabriel Anrep: Svenska adelns ättartaflor. Band 4, Stockholm 1864, S. 72 (schwedisch).
  • Erik Sparre af Sundby. In: Theodor Westrin, Ruben Gustafsson Berg, Eugen Fahlstedt (Hrsg.): Nordisk familjebok konversationslexikon och realencyklopedi. 2. Auflage. Band 26: Slöke–Stockholm. Nordisk familjeboks förlag, Stockholm 1917, Sp. 582–583 (schwedisch, runeberg.org).
  • Erik Sparre af Sundby. In: Herman Hofberg, Frithiof Heurlin, Viktor Millqvist, Olof Rubenson (Hrsg.): Svenskt biografiskt handlexikon. 2. Auflage. Band 2: L–Z, samt Supplement. Albert Bonniers Verlag, Stockholm 1906, S. 493–494 (schwedisch, runeberg.org).

Externí odkazy

editovat