Ennetbürgen

Obec Ennetbürgen zahrnuje části roviny mezi Stansem a Buochsem, oblasti Bürgenberg a Bürgenbergwald a Lucernské jezero. Leží v nadmořské výšce mezi 435 m n. m. na břehu jezera a 1127 m n. m. na vrcholu Bürgenstock.

Z celkové rozlohy obce 9,32 km² připadá 14,7 % na zastavěnou plochu, převážnou část 33,5 % pokrývají lesy a lesní porosty. Ještě větší plocha (51,7 %) je využívána zemědělsky, pouze 0,1 % tvoří neproduktivní půda.

Slunný jižní svah Bürgenstocku byl pravděpodobně osídlen velmi brzy. Rovina jižně od něj, na níž se dnes nachází centrum obce a většina obytných a obchodních budov, však byla v deltě řeky Engelberger Aa zatopeným a neobyvatelným územím. V roce 1501 byla řeka Aa z rozhodnutí zemského sněmu (Landsgemeinde) přehrazena a odvedena do jezera v Buochsu. Tím bylo umožněno osídlení roviny.^[2]

Bergleute vom Bürgen, předchůdci dnešní obecní korporace, organizovali až do roku 1850 veškerý život obce Ennetbürgen. Politická práva však mohli vykonávat pouze družstevníci, s tím se však po přijetí spolkové ústavy v roce 1848 již nebylo možné smířit. Proto, přestože zde byla ústava velkou většinou odmítnuta, byl Nidwalden nucen upravit svou kantonální ústavu a přiznat rovná práva všem obyvatelům. Aby toho bylo možné dosáhnout, musely být vytvořeny nové politické instituce. Tak vznikly tzv. okresní obce (Bezirksgemeinden), které byly v roce 1965 přejmenovány na politické obce.^[2]

První obecní shromáždění se konalo 1. května 1850. Pravomoci, které připadly obecnímu zastupitelstvu, nebyly tak velké, protože místní obyvatelé si chtěli ponechat co nejvíce pravomocí ve svých rukou. V průběhu desetiletí však rostly i kompetence obcí.^[2]

S úpravou roviny Allmend (území mezi Stansem a jezerem) od 20. let 20. století zažila obec první rozmach, který ještě podpořila výstavba vojenského letiště v roce 1939. Bylo třeba vybudovat mnoho nákladných infrastrukturních staveb: silnice, vodovod, elektrická síť, kanalizace, likvidace odpadů, veřejné budovy atd. Dnes je Ennetbürgen moderní obcí v atraktivní rezidenční lokalitě s asi 5000 obyvatel.^[2]

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 5061 obyvatel.^[3]

V letech 1850–1870 počet obyvatel mírně rostl (+10,5 %). Hlavním důvodem byl vysoký přebytek narozených dětí. Poté vedla migrace do průmyslových oblastí k poklesu počtu obyvatel až do roku 1888 (1870–1888: -9,1 %), takže v roce 1888 měla obec stejný počet obyvatel jako v roce 1850. Léta 1888–1910 pak přinesla opět nárůst (1888–1910: +14,8 %). V letech 1910–1930 počet obyvatel stagnoval. Od té doby počet obyvatel neustále roste. Mírně až do roku 1950 (1930–1950: +43,6 %), poté rychlým tempem. Během 73 let (1941–2013) vzrostl o 277 %. Důvodem bylo zlepšení dopravní obslužnosti a zejména výstavba dálnice A2. Obec se stala atraktivní pro dojíždějící také díky své poloze u jezera a blízkosti dálnice.

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 94,2 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,2 % srbochorvatštinu a 0,9 % italštinu.

Z 5061 obyvatel na konci roku 2021 bylo 4203 (83,05 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo 268, Francie 23, Maďarsko 22, Nizozemsko 21, Rakousko a Polsko po 18 osobách), jižní Evropy (Itálie 103 a Portugalsko 63 osob), bývalé Jugoslávie (Kosovo/Kosova 42, Bosna a Hercegovina 30 a Severní Makedonie 17 osob) a Srí Lanky (23 osob). Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 3618 osob (91,85 %) švýcarské občanství; z toho 132 osob mělo dvojí občanství.

Zemědělství a přeprava zboží po jezeře byly dlouhou dobu hlavními hospodářskými činnostmi v Ennetbürgenu. V 19. století se přidala řemesla. A od roku 1871 nabýval na významu cestovní ruch. Dnes je zde řada pracovních míst ve výrobě letadel s řadou subdodavatelů.

Ke křižovatce na dálnici A2 (Gotthardská dálnice) se z Ennetbürgenu lze dostat autem za několik minut. Ennetbürgen je napojen na síť veřejné dopravy pomocí poštovní autobusové linky Länderpark – Stans – Seelisberg.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ennetbürgen na německé Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ennetbürgen na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky