Dodekan

chemická sloučenina

Dodekan (známý též n-dodekan, dihexyl či bihexyl) je kapalný uhlovodík se vzorcem C12H26. Má 355 strukturních isomerů.

Dodekan
Strukturní model
Strukturní model
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevDodekan
Funkční vzorecCH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3
Sumární vzorecC12H26
Vzhledbezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS112-40-3
Vlastnosti
Molární hmotnost170,34 g/mol
Teplota tání−9,6 °C (263,6 K)
Teplota varu214 až 218 °C (487 až 491 K)
Hustota0,626 g/cm³
Viskozita1,34 cP (20 °C)
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyEUH066
R-větyR12 R51/53 R65 R66 R67
S-věty(S2) S9 S16 S29 S33 S61 S62
NFPA 704
2
1
0
Teplota vzplanutí74 °C
Teplota vznícení216,2 °C (489,4 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

editovat

Tento uhlovodík se vyskytuje především v ropě, odkud se taky těží. Při rafinaci se část dostane do benzínu, ovšem většina zůstane v petroleji.

Dodekan hoří následující reakcí:

2 C12H26(l) + 37 O2(g) → 24 CO2(g) + 26 H2O(g)

H˚ = −7 513 kJ

Dodekan se proto používal jako palivo, které uvolňuje velké množství energie. Jeden litr paliva potřebuje na spálení asi 15 kg vzduchu. Petrolej, obsahující dodekan, se dnes používá málo jako palivo. Proto se používá na krakování, kdy se uhlovodíky s relativně dlouhými řetězci rozdělují na více uhlovodíků s kratšími řetězci, které se přidávají zejména do benzínu.

Využívá se taky zejména na výrobu derivátů.

Chlordodekan: CH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3 + Cl → CH2ClCH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3

Šetrnou oxidací vzniká dodekanol, a následně kyselina dodekanová (kyselina laurová).

Reference

editovat
  1. a b Dodecane. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat