Důl Bedřich (Zábřeh nad Odrou)

Důl Bedřich (Zábřeh nad Odrou)
Základní údaje
Typ díla	Hlubinný důl
Maximální hloubka	414
Těžba	černé uhlí
Poloha
Obec	Zábřeh nad Odrou
Revír	OKR
Souřadnice	49°48′57,08″ s. š., 18°14′1,15″ v. d.
Provozní údaje
Období těžby	Těžba nebyla zahájená
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důl Bedřich byl černouhelný důl, který se nacházel v Zábřehu nad Odrou.

Historie

Společnost Hornoslezské koksovny a chemické továrny a.s. (Oberschlesische Kokswerke und Chemische Fabriken, A.G.) v Berlíně, založená hornoslezským uhlobaronem Fritzem von Friedländerem-Fuld a kapitálově spojená s jednou z nejsilnějších bank v Německu – bankou Berliner Handels-Gesellschaft, A.G., vlastnila dceřinou společnost Těžířstvo Marie Anna / Moravskoostravské těžířstvo Marie Anna (Mährisch-Ostrauer Steinkohlengewerkschaft Marie Anne). Tato výkonná složka zakoupila v roce 1896 v oblasti Lhotky (od roku 1901 Mariánské Hory), Nové Vsi a Přívozu veškerý majetek Těžířstva Vladimír Vondráček a spol. za částku 10 mil. marek.^[1]^[2]

Důl Bedřich (Friedrich-Schacht) byl založen v roce 1900 v Zábřehu nad Odrou společností Těžířstvo Marie Anna. V místě plánovaného dolu byly už v předstihu postaveny některé provozní objekty a na jaře 1900 bylo zahájeno hloubení dvou jam – těžní a větrné. 9. dubna 1902 při ověřovacím vrtu ve větrní jámě v hloubce 431 m došlo k průvalu detritových vod s CO₂.^[2] Při této nehodě zahynuli tři hlubiči. Přítok vod dosahoval 22,5 m³/min a zastavil se 75 m pod povrchem. Oxid uhličitý vystoupal až na povrch. Čerpání vod se nedařilo zvládat. Proto bylo rozhodnuto uskutečnit vrt z těžní jámy. 1. května 1902 dosáhl vrt 16,9 m pod dnem hloubení a opět nastala situace výronu CO₂ a vody. Tentokrát se osádka dostala na povrch včas. 5. června 1902 došlo k výronu CO₂. 3 havíři rychle unikali po žebřících na povrch, avšak jednoho v hloubce 138 m dostihl unikající oxid uhličitý a usmrtil jej. V dalších letech pokračovaly pokusy o vyčerpání vody. Byl také prováděn vrt o průměru 4 m. Tímto vrtem se ve větrní jámě dosáhlo hloubky 448,6 m.^[3]

V roce 1910 byly zastaveny veškeré pokusy o zdolání přítoku detritických vod a zabezpečení jam proti jejich průnikům. Společnost Těžířstvo Marie Anna oznámilo vyčerpání všech finančních rezerv určených pro výstavbu dolu. Byly zastaveny veškeré práce na výstavbě dolu, strojní zařízení demontováno a jámy ponechány svému osudu. V roce 1910 byl důlní majetek prodán Rakouské báňské a hutní společnosti, a.s. ve Vídni. Tato společnost neměla v úmyslu dané pole využívat. V 50. letech 20. století byly na uzavřených jámách prováděny čerpací zkoušky, kdy se zjišťovaly vodní a plynové poměry v detritových vrstvách.^[4] Také se zkoumala závislost pohybu vodní hladiny ve větrní jámě na čerpání vody a čase v sousední těžní jámě.

V roce 1958 byla část důlního pole s oběma jámami Bedřich připojena k Dolu Jan Šverma. 19. října 1971 byla ukončena likvidace jam zasypáním.^[2] V roce 1999 ústí jam byla zajištěna železobetonovým poklopem s trubkovými vývody pro odvod plynu a prostor oplocen.

Po roce 1945 byla v blízkosti jam postavena osada Bedřiška z tzv. finských domů.^[4] V roce 1959 několikrát zasahovali záchranáři z HBZS Ostrava s dýchací technikou v kolonii. Vynášeli uhlí a další věci ze sklepů, které byly zaplavené CO₂.^[3]

Údaje o dolu Bedřich

Údaje v tabulce dle^[5].

Název	Druh jámy	Založení	Hloubka jámy [m]	Likvidace	Dobývací pole [ha]	Poznámka
Bedřich	těžní	1900	400^{[p. 1]}	19. 10. 1971	832	Profil jámy kruhový o průměru 5,6 m
Bedřich	větrní	1900	414^{[p. 2]}	19. 10. 1971	832	Profil jámy kruhový o průměru 4,2 m

Odkazy

Poznámky

↑ Dle Katalogu jam OKR z roku 1970 byla jáma hluboká 339,5 m (- 170,42 m) + 16,9 m vrt
↑ Dle Katalogu jam OKR z roku 1970 byla jáma hluboká 448,6 m (-219,5 m)

Reference

↑ ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. S. 118,119.
↑ ^a ^b ^c KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN��80-7342-016-3. S. 68, 218, 219.
↑ ^a ^b MAKARIUS, Roman. MEMENTO. Ostrava: MONTANEX a.s., 2008. ISBN 978-80-7225-271-8. S. 149 – 151.
↑ ^a ^b Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 36, 37.
↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 199.

Související články

Externí odkazy

Průval vod a CO₂ na dole Bedřich v Ostravě Zábřehu 1, 2, 3

[6] Dle Katalogu jam OKR z roku 1970 byla jáma hluboká 339,5 m (- 170,42 m) + 16,9 m vrt

[7] Dle Katalogu jam OKR z roku 1970 byla jáma hluboká 448,6 m (-219,5 m)

[1] ZÁŘICKÝ, Aleš. Ve stínu těžních věží. Ostrava: SNTL, 2004. S. 118,119.

[:02-2] KOLEKTIV. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. [s.l.]: Anagram, 2003. ISBN��80-7342-016-3. S. 68, 218, 219.

[:2-3] MAKARIUS, Roman. MEMENTO. Ostrava: MONTANEX a.s., 2008. ISBN 978-80-7225-271-8. S. 149 – 151.

[:1-4] Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku, část 2. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 36, 37.

[:0-5] MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 199.

[1]