Brdy

Brdy
	Brdy
Nejvyšší bod	865 m n. m. (Tok)
Střední výška	601 m n. m.
Nadřazená jednotka	Brdská vrchovina
Sousední; jednotky	Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina
Podřazené; jednotky	Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Horniny	břidlice, buližníky, slepence, křemence
Povodí	Berounka, Vltava
Souřadnice	49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VA-5A
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.

Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.

Geomorfologické členění

Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky^[1]:

Třemošenská vrchovina – nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímal do konce roku 2015 Vojenský újezd Brdy, nyní leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m n. m.)
Strašická vrchovina – nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol je Bambule (663 m n. m.)
Třemšínská vrchovina – jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol je Třemšín (827 m n. m.).

Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:

Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = bývalý Vojenský újezd Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m n. m.), nedaleko Toku je Koruna (837 m n. m.) a Jordán (826 m n. m.). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m n. m.). U Příbrami je hora Třemošná (780 m n. m.) tvořící významnou krajinnou dominantou okresu Příbram. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m n. m.), nedaleko Strašic Kamenná (735 m n. m.).
Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m n. m.) a Nad Marastkem (805 m n. m.).

Vrcholy

10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:

Vrchol	Část Brd	Výška m n. m.	Promi- nence	Izolace	Souřadnice
Tok	Střední Brdy	865	324 m	61 km → Sedlo	49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d.
Praha	Střední Brdy	862	069 m	06 km → Tok	49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d.
Malý Tok	Střední Brdy	844	021 m	02 km → Praha	49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d.
Hradiště	Střední Brdy	840	013 m	01 km → Malý Tok	49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d.
Brdce	Střední Brdy	839	022 m	01 km → Hradiště	49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d.
Koruna (V vrchol)	Střední Brdy	837	020 m	02 km → Tok	49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d.
Třemšín	Jižní Brdy	827	145 m	10 km → Praha	49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d.
Jordán	Střední Brdy	826	029 m	01 km → Tok	49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d.
Paterák	Střední Brdy	814	043 m	01 km → Praha	49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d.
Nad Marastkem	Jižní Brdy	805	100 m	05 km → Třemšín	49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d.

Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.

Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:

Vrchol	Část Brd	Výška m n. m.	Promi- nence	Izolace	Souřadnice
J vedlejší vrchol Toku (Bohutínský vrch)	Střední Brdy	844 m	cca 5 m	1,6 km → Tok	49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d.
Popleta (SZ vrchol Malého Toku)	Střední Brdy	836 m	cca 8 m	0,8 km → Hradiště	49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d.
Koruna (Z vrchol)	Střední Brdy	832 m	cca 8 m	0,5 km → Koruna	49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d.
U tří pánů (mezi Korunou a Tokem)	Střední Brdy	826 m	cca 11 m	0.6 km → Koruna	49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d.

Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.

Vegetace

Houba krásnorůžek lepkavý na pařezu ve společnosti lišejníků rodu Cladonia. Brdy u Piské nádrže

Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).

Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů^[2] včetně těch zařazených do Červeného seznamu.

Turistika

Nejvyšší umělý bod Brd, meteorologická věž Brdy na kopci Praha vysoká 56 metrů

Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017^[3] a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.^[3]

Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu^[4] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.

Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.

Galerie

Pláně Toku nad Octárnou
Dolejší Padrťský rybník
Skála Komín
Zřícenina hradu Valdek
Bunkr na Houpáku
Praha z Třemšína
Pilská nádrž
Čertova kazatelna na Plešivci

Odkazy

Reference

↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66.
↑ Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Houby brdských lesů. www.brdy.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Očista Brd skončila, pyrotechnici našli 10 tisíc kusů nevybuchlé munice. Příbramský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine. (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)

Literatura

Tomáš Makaj, Brdy - 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst. Nakladatelství Starý most, 2020.
Petr David, Vladimír Soukup. Brdy známé i neznámé. Praha : Knižní klub, 2016.
Milan Syruček. Záhady brdských lesů: od vykopávek po jaderné zbraně a radar. Praha : Epocha, 2014.

Související články

Externí odkazy

Galerie Brdy na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Brdy ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Brdy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Brdy a Podbrdsko - webové stránky turistické oblasti
Brdská stopa - webové stránky věnované brdským lyžařům
Brdy.org - stránky milovníků brdských hvozdů
Vhsb.cz - občanské sdružení zabývající se historií i současností Středních Brd
NaseBrdy.cz - zpravodajství z Brd
brdy.info - Brdy, Křivoklátsko, Český kras
Brding.cz - webové stránky věnované Středním Brdům a okolí

[balatka-1] BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66.

[2] Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Houby brdských lesů. www.brdy.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.

[:0-3] Očista Brd skončila, pyrotechnici našli 10 tisíc kusů nevybuchlé munice. Příbramský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.

[4] Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine. (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)

[1]

Geomorfologické členění Brdské vrchoviny
ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast
BRDY	Třemošenská vrchovina	Kvaňská vrchovina (Hlava, 789 m) Ohrazenická vrchovina (Beranec, 663 m) Čenkovská vrchovina (Brda, 773 m) Tocká vrchovina (Tok, 865 m)
	Třemšínská vrchovina	Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m) Chynínská vrchovina (Nad Marastkem, 805 m) Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 731 m)
	Strašická vrchovina	Dobřívská vrchovina (Bambule, 663 m) Jivinská pahorkatina (Jivina, 620 m)
HŘEBENY	Studenská vrchovina	Jistevnický hřbet (Studený vrch, 661 m) Skalecký hřbet (bezejmenný, 565 m) Trnovská pahorkatina (Spálený, 555 m)
HŘEBENY	Kopaninská vrchovina	nečlení se (Kámen, 415 m)
PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA	Třebská pahorkatina	Narysovská pahorkatina (Vojna, 667 m) Příbramská kotlina (570 m)
PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA	Rosovická pahorkatina	Hlubošská pahorkatina (Malý chlum, 591 m) Suchodolská pahorkatina (bezejmenný, 604 m)
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol)