Bílé Labe
Bílé Labe (německy Weisswasser) je levostranný přítok řeky Labe v Krkonoších. Je prvním významnějším přítokem Labe. Délka toku činí 8,3 km.[1] Plocha povodí měří 20,6 km².[2]
| Bílé Labe | |
|---|---|
 Peřeje na Bílém Labi | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 8,3 km |
| Plocha povodí | 20,6 km² |
| Průměrný průtok | 0,77 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-01-01-002 |
| Pramen | |
| rašeliniště u Luční boudy, k. ú. Pec pod Sněžkou, okres Trutnov, Česko 50°44′5,8″ s. š., 15°42′25,3″ v. d. 1432 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe pod Dívčí strání, k. ú. Špindlerův Mlýn 50°44′26,9″ s. š., 15°36′22,5″ v. d. 775 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Královéhradecký kraj – k. ú. Pec pod Sněžkou a Špindlerův Mlýn) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Průběh toku
editovatPramení asi kilometr východně od Luční boudy a severně od Studničné hory (1554 m n. m.), na Úpském rašeliništi v nadmořské výšce 1432 m, ve kterém pramení i Úpa. Zatímco Úpa teče Úpskou jámou na jihovýchod a stáčí se Obřím dolem k jihu, Bílé Labe stéká na západ Dolem Bílého Labe. Po levé straně se nacházejí Kozí hřbety (nejvyšší hora Krakonoš, 1422 m n. m.), na pravé straně míjí řeka Stříbrné a Čertovo návrší. Drobný přítok Stříbrná bystřina se do něj vlévá zprava v údolí mezi Stříbrným a Čertovým návrším.
U Boudy u Bílého Labe, za polovinou délky toku, zprava ústí Čertova strouha, významné hrázenkářské dílo s naučnou stezkou. Je to významné turistické rozcestí: na severozápad vede cesta Hofmanka, na západojihozápad Dřevařská cesta, obě jsou značené žlutou značkou.
Bílé Labe pak levým obloukem kolem Jeleních Bud obchází zprava Železný vrch (1321 m n. m.). Zprava se do něj vlévá Hřímavá bystřina, pak se zprava připojuje cesta od Špindlerovy boudy do Špindlerova Mlýna a vlévá říčka Dírečka. Po necelém kilometru následuje pod Dívčí strání, nedaleko sídla Správy KRNAP, soutok Bílého Labe a Labe.
přítoky
editovat- zprava - Stříbrná bystřina, Čertova strouha, Hřímavá bystřina, Černý potok , Červený potok
vodopády
editovat- Lavinová peřej - pod Kozími hřbety
- Plotnový vodopád - pod soutokem s Čertovou strouhou
- Dlouhý vodopád - soustava čtyř skalních stupňů
- Balvanový vodopád - poblíž útulny Komen
- Velký skok - nad soutokem s Hřímavou bystřinou
- Velký vodopád - pod soutokem s Černým potokem
Vodní režim
editovatPrůměrný průtok u ústí činí 0,77 m³/s.[3] V horní části toku pod Luční boudou byla v provozu malá vodní elektrárna. Dnes je opuštěná a zdevastovaná[4].
Turistika
editovatPodél téměř celého toku vede Weberova cesta, dnes značená modrou turistickou značkou jako trasa č. 1801. Proti proudu až k boudě U Bílého Labe je cesta sjízdná pro vozíčkáře a cyklisty.
Zimní turistika a skialpinismus jsou možné po modré turistické značce mezi Luční boudou a boudou U Bílého Labe. V horní části vede tato cesta úbočím Kozích hřbetů, kde může být ohrožena lavinami. Na běžky je upravovaná široká cesta od Dívčích lávek k boudě U Bílého Labe.
Od soutoku s Čertovou strouhou splouvají vodáci velmi obtížný dolní tok Bílého Labe s několika vodopády až k ústí do Labe.
Bílé Labe neprotéká žádnou osadou. Většina délky toku spadá do katastrálního území Špindlerův Mlýn, pouze prameniště a Bílá louka s Luční boudou patří do Pece pod Sněžkou.
-
Vodopády na Bílém Labi
-
Kaskády vodního hrazenářského díla na Bílém Labi
-
Weberova cesta údolím Bílého Labe od hotelu Bílé Labe k Luční boudě
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bílé Labe [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 60.
- ↑ Opuštěná elektrárna na Bílém Labi
Externí odkazy
editovat- Galerie Bílé Labe na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílé Labe na Wikimedia Commons
- Bílé Labe na skialpech - v zimě