Atarot

Leží v nadmořské výšce přes 750 metrů, cca 9 kilometrů severně od Starého Města. Na jihu s ní sousedí lidnatá židovská arabská čtvrť Bejt Chanina. Na východ a sever od čtvrti byla počátkem 21. století vedena Izraelská bezpečnostní bariéra, která od ní oddělila některá arabská sídla ležící vně hranic Jeruzaléma (zejména lidnatou obec al-Ram na východě odtud. Západně od Atarotu leží arabská obec Bir Nabala, na severozápadě pak arabská Kalandia s utečenským táborem. Atarot je situován na vyvýšené planině, ze které k jihu vychází vádí Nachal Atarot. Čtvrt se nachází v nejsevernějším výběžku hranic Jeruzaléma a s centrem města je dopravně spojena pomocí dálnice číslo 60 a nového dálničního obchvatu (silnice číslo 404, Sderot Menachem Begin).^[1][2]

V roce 1912 byly vykoupeny zdejší pozemky do židovského vlastnictví a převzal je Židovský národní fond. V roce 1914 se zde usadila skupina mladých lidí, kteří začali připravovat kamenitý terén na zemědělské využití. Jedním z těchto osadníků byl i pozdější izraelský premiér Levi Eškol. Když ale vypukla první světová válka, byla lokalita opuštěna. Osadníci se sem vrátili roku 1922. O pár let později zde byla zřízena družstevní osada typu mošav. Soustřeďovala se na mléčnou výrobu, jejímiž produkty zásobovala Jeruzalém. Ve 40. letech 20. století tu žilo cca 150 lidí.^[3]

Během první arabsko-izraelské války v roce 1948 byla osada odříznuta od Jeruzaléma a vystavena útokům. Osadníci se proto rozhodli pro evakuaci. Část z nich se ještě dočasně pokoušela podpořit obranu nedaleké a rovněž obléhané židovské vesnice Neve Ja'akov, ale i ona byla opuštěna.^[4] Na základě dohod o příměří z roku 1949 byla lokalita začleněna do teritoria pod kontrolou Jordánska a osada byla zničena. Bývalí osadníci z Atarotu se pak usadili v centrálním Izraeli východně od Tel Avivu v osadě Bnej Atarot.^[5][6]

V roce 1967 bylo židovské osídlení na místě Atarotu obnoveno, ale nevznikla tu obytná čtvrť nýbrž průmyslová zóna. V současnosti se rozkládá na ploše cca 1500 dunamů (1,5 kilometru čtverečního), sídlí tu přes 180 firem a zóna nabízí 4500 pracovních míst. Jde o největší průmyslovou zónu v Jeruzalému. Prochází rozšířením.^[7] Severně od zóny se nachází Mezinárodní letiště Jeruzalém (též zváno letiště Atarot), které je kvůli zhoršení bezpečnosti od dob druhé intifády zavřeno.

• Východní Jeruzalém

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Atarot na Wikimedia Commons