Wikipedie

Artem Sitak

novozélandský tenista

Artem Jurjevič Sitak (rusky Артём Юрьевич Ситак, Arťom Jurjevič Sitak; * 8. února 1986 Orenburg) je novozélandský profesionální tenista ruského původu, specializující se na čtyřhru. Do roku 2010 reprezentoval rodné Rusko a od sezóny 2011 začal po naturalizaci nastupovat za Nový Zéland.

Artem Sitak
Artem Sitak na French Open 2016
Artem Sitak na French Open 2016
StátRuskoRusko Rusko (2002–2010)
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland (2011–)
Datum narození8. února 1986 (38 let)
Místo narozeníOrenburg, Sovětský svaz[1]
BydlištěAuckland, Nový Zéland[1]
Výška185 cm[1]
Hmotnost83 kg[1]
Profesionál od2001
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 042 007 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů5–6
Tituly0 ATP, 5 Futures
Nejvyšší umístění299. místo (11. srpna 2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů155–174
Tituly5 ATP, 13 challengerů, 15 Futures
Nejvyšší umístění32. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2015)
French Open3. kolo (2018)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open2. kolo (2014, 2016, 2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2016, 2018, 2019)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Open2. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200911a11. září 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září 2020 pět titulů ve dvouhře a dvacet osm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2008 na 299. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 32. místě. Trénuje ho Mason Fuller.[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Uzbekistánu, v němž prohrál první a vyhrál čtvrtou dvouhru. Uzbeci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–2 ve čtyřhře.[3]

Starším bratrem je tenista Dmitrij Sitak.

Tenisová kariéra

editovat

Juniorská kariéra

editovat

V roce 2000, kdy mu bylo čtrnáct let, si připsal žákovskou trofej na Orange Bowlu v kategorii 14letých.

Premiérový start na grandslamové juniorce zaznamenal na Australian Open 2002, kde podlehl australskému hráči Christopheru Romanovi. Derniéru pak prožil v následující sezóně opět na Australian Open 2003. V úvodním kole nestačil na Korejce Hyun-Joon Suka.

Seniorská kariéra

editovat

Jako třináctiletý obdržel v roce 1999 divokou kartu do hlavní soutěže ozerovského turnaje ITF, kde jej v úvodním kole vyřadil Jevgenij Smirnov po dvousetovém průběhu. Náýsledující rok na stejné události deklasoval Denise Istomina v kvalifikaci, čímž dosáhl premiérové výhry na okruhu ITF. Do hlavní soutěže však neprošel po prohře v kvalifikačním kole s krajanem Teimurazem Gabašvilim.

Do prvního challengeru nastoupil v roce 2002 poté, co získal divokou kartu od pořadatelů na turnaj v Toljatti. Na úvod jej však přehrál Američan Thomas Blake. Premiérovou singlovou trofej vybojoval na události ITF v Koroljovu během srpna 2005. V třísetovém finále zdolal krajana Pavla Čechova.

Od sezóny 2011 reprezentuje na tenisových okruzích Nový Zéland, včetně účasti v daviscupové soutěži. V lednu obdržel divokou kartu do kvalifikace Heineken Open 2011, kde nenašel recept na francouzskho tenistu Ludovica Waltera.

Ve finále okruhu ATP Tour debutoval na červencovém MercedesCupu 2014 ve Stuttgartu, kde v deblové soutěži porazil s Polákem Mateuszem Kowalczykem favorizovaný pár Guillermo García-López a Philipp Oswald. Druhou trofej z této úrovně dobyl ve čtyřhře únorového Open Sud de France 2015 v Montpellier, kde po boku Novozélanďana Marcuse Daniella triumfovali nad dvojicí Dominic Inglot a Florin Mergea až v rozhodujícím dlouhém supretiebreaku poměrem míčů [16–14].

Finále na okruhu ATP Tour

editovat

Čtyřhra: 13 (5–8)

editovat
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (5–7)
Tituly dle povrchu
tvrdý (1–5)
antuka (1–3)
tráva (3–0)
Tituly dle prostředí
hala (4–4)
venku (1–4)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 13. července 2014 Stuttgart, Německo antuka   Mateusz Kowalczyk   Guillermo García-López
  Philipp Oswald 		2–6, 6–1, [10–7]
Vítěz 2. 8. února 2015 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Marcus Daniell   Dominic Inglot
  Florin Mergea 		3–6, 6–4, [16–14]
Finalista 1. 15. února 2015 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Donald Young   Mariusz Fyrstenberg
  Santiago González 		7–5, 6–7(1–7), [8–10]
Finalista 2. 26. dubna 2015 Bukurešť, Rumunsko antuka   Nicholas Monroe   Marius Copil
  Adrian Ungur 		6–3, 5–7, [15–17]
Vítěz 3. 13. června 2015 Stuttgart, Německo 2 tráva   Marcus Daniell   Oliver Marach
  Fabrice Martin 		6–7(4–7), 6–4, [10–8]
Finalista 3. 30. července 2017 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Wesley Koolhof   Bob Bryan
  Mike Bryan 		3–6, 4–6
Finalista 4. 24. září 2017 Mety, Francie tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Julien Benneteau
  Édouard Roger-Vasselin 		5–7, 3–6
Finalista 5. únor 2018 Bronx, New York, Spojené státy tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Max Mirnyj
  Philipp Oswald 		4–6, 6–4, [6–10]
Finalista 6. březen 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h)   Wesley Koolhof   Federico Delbonis
  Máximo González 		4–6, 2–6
Finalista 7. květen 2018 Estoril, Portugalsko antuka   Wesley Koolhof   Kyle Edmund
  Cameron Norrie 		4–6, 2–6
Vítěz 4. červenec 2018 Newport, Spojené státy tráva   Jonatan Erlich   Marcelo Arévalo
  Miguel Ángel Reyes-Varela 		6–1, 6–2
Finalista 8. březen 2019 Acapulco, Mexiko tvrdý   Austin Krajicek   Alexander Zverev
  Mischa Zverev 		6–2, 6–7(4–7), [5–10]
Vítěz 5. červen 2019 Antalya, Turecko tráva   Jonatan Erlich   Ivan Dodig
  Filip Polášek 		6–3, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat
Legenda
Challengery (7 Č)
Futures (5 D; 15 Č)

Dvouhra (5)

editovat
č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 27. srpna 2005 F3 Koroljov, Rusko antuka   Pavel Čechov 4–6, 6–4, 6–4
2. 9. března 2008 F6 McAllen, Spojené státy tvrdý   Tim Smyczek 6–4, 6–2
3. 20. dubna 2008 F8 Little Rock, Spojené státy tvrdý   Matthew Roberts 6–4, 6–3
4. 7. března 2010 F7 McAllen, Spojené státy tvrdý   Mario Ančić 6–1, 6–4
5. 26. listopadu 2012 F2 Phnompenh, Kambodža tvrdý   Alexander Ward 6–4, 6-7(3–7), 7-6(7–4)

Čtyřhra (28 titulů)

editovat
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 17. srpna 2003 Sergijev Posad, Rusko antuka   Dmitrij Sitak   Alexej Agejev
  Alexandr Markin 		6–3, 6–2
2. 3. prosince 2004 Dauhá, Katar tvrdý   Dmitrij Sitak   Jaco Mathew
  Ravišankar Pathanjali 		6–3, 6–3
3. 10. prosince 2004 Dauhá, Katar tvrdý   Dmitrij Sitak   Jordan Kanev
  Ilja Kušev 		7–6(7–5), 6–0
4. 17. prosince 2004 Dauhá, Katar tvrdý   Dmitrij Sitak   Jordan Kanev
  Ilja Kušev 		bez boje
5. 18. června 2005 La Palma, Španělsko tvrdý   Dmitrij Sitak   Javier Genaro-Martínez
  Daniel Vallverdu 		7–6(8–6), 7–6(7–4)
6. 27. srpna 2005 Koroljov, Rusko antuka   Dmitrij Sitak   Viktor Kozin
  Alexej Miller 		6–4, 7–6(7–4)
7. 15. ledna 2006 Stuttgart, Německo tvrdý (h)   Stéphane Bohli   Philipp Marx
  Torsten Popp 		6–3, 7–5
8. 19. března 2006 Lille, Francie tvrdý (h)   Stéphane Bohli   Frederico Gil
  Filip Urban 		6–1, 6–2
9. 25. února 2007 Trento, Itálie tvrdý (h)   Dmitrij Sitak   Raphael Durek
  Joseph Sirianni 		7–6(7–4), 6–3
10. 28. září 2008 Lubbock, Spojené státy tvrdý   Roman Borvanov   Alex Bogomolov
  Dušan Vemić 		6–2, 6–3
11. 8. listopadu 2009 Birmingham, Spojené státy antuka   Tigran Martirosjan   Colt Gaston
  Michael Venus 		6–3, 6–4
12. 15. listopadu 2009 Niceville, Spojené státy antuka   Tigran Martirosjan   Sekou Bangoura
  Denis Kudla 		6–4, 7–5
13. 28. února 2010 Harlingen, Spojené státy tvrdý   Cătălin-Ionuț Gârd   Matej Bocko
  Vladimir Obradović 		6–4, 7–6(7–3)
14. 6. června 2010 Ojai, Spojené státy tvrdý   Leonardo Tavares   Harš Mankad
  Izak van der Merwe 		4–6, 6–4, [10–8]
15. 8. srpna 2010 Peking, ČLR tvrdý   Pierre-Ludovic Duclos   Sadik Kadir
  Purav Radža 		7–6(7–4), 7–6(7–5)
16. 10. dubna 2011 Little Rock, Spojené státy tvrdý   Nima Roshan   Taylor Fogleman
  Benjamin Rogers 		6–3, 7–5
17. 19. června 2011 Morelia, Mexiko tvrdý   Marcus Daniell   Ruben Gonzalez
  Carsten Ball 		6–0, 6–3
18. 24. března 2013 Ipswich, Austrálie tvrdý   Jose Statham   Jacob Grills
  Dane Propoggia 		6–3, 6–1
19. 6. října 2013 São Paulo, Brazílie antuka   Roman Borvanov   Sergio Galdós
  Guido Pella 		6–4, 7–6(7–3)
20. 9. května 2014 Řím, Itálie antuka   Radu Albot   Andrea Arnaboldi
  Flavio Cipolla 		4–6, 6–2, [11–9]
21. 20. července 2014 Granby, Kanada tvrdý   Marcus Daniell   Jordan Kerr
  Fabrice Martin 		7–6(7–5), 5–7, [10–5]
22. 16. srpna 2015 Aptos, Spojené státy tvrdý   Chris Guccione   Juki Bhambri
  Matthew Ebden 		6–4, 7–6(7–2)
23. březen 2016 Puebla, Mexiko tvrdý   Marcus Daniell   Santiago González
  Mate Pavić 		3–6, 6–2, [12–10]
24. březen 2016 San Luis Potosí, Mexiko antuka   Marcus Daniell   Santiago González
  Mate Pavić 		6–3, 7–6(7–4)
25. březen 2017 Guadalajara, Mexiko Hard   Santiago González   Luke Saville
  John-Patrick Smith 		6–3, 1–6, [10–5]
26. září 2017 Štětín, Polsko antuka   Wesley Koolhof   Aleksandr Buryj
  Andreas Siljeström 		6–1, 7–5
27. duben 2018 Alicante, Španělsko antuka   Wesley Koolhof   Guido Andreozzi
  Ariel Behar 		6–3, 6–2
28. srpen 2020 Ostrava, Česko antuka   Igor Zelenay   Karol Drzewiecki
  Szymon Walków 		7–5, 6–4

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Artem Sitak na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Artem Sitak na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200911a11. září 2020
  2. ↑ Artem Sitak na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200911a11. září 2020
  3. ↑ Artem Sitak na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200911a11. září 2020

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Artem_Sitak&oldid=22126017“