Administrativní dělení Maďarska

Současné administrativní dělení Maďarska bylo zavedeno od roku 2013. Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavního města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járas, kterých bylo 175, později byl zrušen okres Polgárdi, takže současný počet je 174.

Historické dělení

První formou správního rozdělení Maďarska bylo rozdělení do oblastí, které spadaly pod svrchovanost jednotlivých kmenů maďarských náčelníků po dobytí Panonské pánve. Posílením centrální vlády se v 10. století z oblastí staly již formální celky – župy, jejichž správci se nazývali župané. V některých oblastech hranice žup kopírovaly administrativní dělení dřívější Velké Moravy. Počet žup však v průběhu let stoupal a až v 15. století se župy stabilizovaly.

Země je (od roku 1950) rozdělena na 19 žup (megyék) a území hlavní města Budapešti, které má zvláštní statut. Župy se dále dělí na okresy (maďarsky járások, dříve kistérségek).

Předchozí administrativní dělení, které bylo zavedeno dne 3. srpna 1990, a modifikováno ještě v letech 1996 a 1999 dělilo župy na 168 okresů (maďarsky kistérségek). Dále zde bylo 23 měst s župním právem. Jedná se o města s větším počtem obyvatel, která mají stejná nebo podobná práva jako župy, ve kterých se nachází.^[1]. Sídla se poté dělí na města (város), obce (spíše chápány jako vesnice, község nebo falu), a velké obce (nagyközség). Jakékoliv sídlo pak lze označit pojmem település (sídlo).

Župní rozdělení

Následující tabulka zahrnuje 19 žup a hlavní město Budapešť.

Znak	Župa	Župní sídlo
	Bács-Kiskun	Kecskemét
	Baranya	Pécs
	Békés	Békéscsaba
	Borsod-Abaúj-Zemplén	Miskolc
	Hlavní město Budapešť	Budapešť
	Csongrád-Csanád	Szeged
	Fejér	Székesfehérvár
	Győr-Moson-Sopron	Győr
	Hajdú-Bihar	Debrecín
	Heves	Eger
	Jász-Nagykun-Szolnok	Szolnok
	Komárom-Esztergom	Tatabánya
	Nógrád	Salgótarján
	Pest	Budapešť
	Somogy	Kaposvár
	Szabolcs-Szatmár-Bereg	Nyíregyháza
	Tolna	Szekszárd
	Vas	Szombathely
	Veszprém	Veszprém
	Zala	Zalaegerszeg

Dělení dle NUTS

NUTS 1 – Části státu (Országrészek)

NUTS 2 – Regiony (Régiók)

NUTS 3 – Župy a hlavní město (Vármegye és a főváros)

Podle celoevropské dělení NUTS je Maďarsko stupňovitě rozděleno na několik menších celků:

1. stupeň: rozdělení na tři tzv. Části státu (Országrész)
2. stupeň: rozdělení na sedm Regionů (Régiók)
3. Stupeň: rozdělení na devatenáct Žup a hlavní město (Megyék a főváros)

Jednotky NUTS:HU

NUTS 1		NUTS 2		NUTS 3
Části státu (Országrész)	Kód	Region (Régió)	Kód	Župa (Megye)	Kód
Közép-Magyarország (Střední Maďarsko)	HU1	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko)	HU10	Hlavní město Budapest	HU101
Közép-Magyarország (Střední Maďarsko)	HU1	Közép-Magyarország (Střední Maďarsko)	HU10	Pest	HU102
Nyugat-Magyarország (Západní Maďarsko) nebo také Dunántúl (Zadunají)	HU2	Közép-Dunántúl (Střední Zadunají)	HU21	Fejér	HU211
				Komárom-Esztergom	HU212
				Veszprém	HU213
		Nyugat-Dunántúl (Západní Zadunají)	HU22	Győr-Moson-Sopron	HU221
				Vas	HU222
				Zala	HU223
		Dél-Dunántúl (Jižní Zadunají)	HU23	Baranya	HU231
				Somogy	HU232
				Tolna	HU233
Kelet-Magyarország (Východní Maďarsko) nebo také Alföld és Észak (Alföld a Sever)	HU3	Észak-Magyarország (Severní Maďarsko)	HU31	Borsod-Abaúj-Zemplén	HU311
				Heves	HU312
				Nógrád	HU313
		Észak-Alföld (Severní Alföld)	HU32	Hajdú-Bihar	HU321
				Jász-Nagykun-Szolnok	HU322
				Szabolcs-Szatmár-Bereg	HU323
		Dél-Alföld (Jižní Alföld)	HU33	Bács-Kiskun	HU331
				Békés	HU332
				Csongrád-Csanád	HU333

Odkazy

Reference

↑ PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu administrativní dělení Maďarska na Wikimedia Commons
Mapy uherských žup (přibližně 1910)

[1] PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států - MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. ISBN 80-7277-269-4. Kapitola Encyklopedické heslo, s. 123.

[1]