Andrej Željabov

Roku 1869 vystudoval Željabov gymnázium v Kerči, poté odešel na právnickou fakultu v Oděse. Z univerzity byl roku 1871 vyhnán pro účast na studentských nepokojích a poslán do Čerkas, kde se stal členem podzemí organizace Gromada.

Po návratu do Oděsi se Željabov stal členem organizace Čajkovců. Roku 1874 byl zatčen a poté propuštěn na kauci. I přesto pokračoval v ilegálních aktivitách. Roku 1878 odešel do Podolsku, kde mezi rolnictvem propagoval marxismus.

Željabov postupně přestal věřit v marxismus a nadchl se pro terorismus. Roku 1879 měl nechat vyhodit do vzduchu vlak s Alexandrem II. a jeho milenkou Jekatěrinou Dolgorukou. Ještě před výbuchem však byla nálož odhalena a odstraněna. V roce 1880 nechal prostřednictvím Stepana Chalturina způsobit výbuch v Zimním paláci. Zemřelo při něm několik důstojníků, car však dokázal přežít.

O rok dřív přišel do skupiny Půda a svoboda a stal se jedním z hlavních obhájců terorismu. Po rozštěpení skupiny přišel do organizace Svoboda lidu a přispíval do jejích novin "Dělnický úřední list". V té době poznal revolucionářku Sofii Perovskou.

Roku 1881 se stal jedním s organizátorů atentátu na Alexandra II., který byl tentokrát úspěšný. Ještě před atentátem však byl Željabov zatčen. Po atentátu a dopadení ostatních spolupracovníků byl odsouzen k trestu smrti a 13. března 1881 popraven.

Lenin později přirovnával Željabova k takovým revolucionářům, jako byli např. Maxmilien Robespierre či Giuseppe Garibaldi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrei Zhelyabov na anglické Wikipedii.