Adam II. z Hradce
Adam II. z Hradce (1549 – 24. listopadu 1596 Praha) byl nejvyšší purkrabí pražský a nejvyšší kancléř Rudolfa II.
| Adam II. z Hradce | |
|---|---|
.jpg) Adam II. z Hradce | |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 9. červen 1593 – 24. listopad 1596 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | 1592–1593 úřad neobsazen, předtím Vilém z Rožmberka |
| Nástupce | 1596–1608 úřad neobsazen, poté Adam II. ze Šternberka |
| Nejvyšší kancléř Českého království | |
| Ve funkci: 1585 – 1593 | |
| Panovník | Rudolf II. |
| Předchůdce | 1582–1585 úřad neobsazen, předtím Vratislav II. z Pernštejna |
| Nástupce | 1593–1597 úřad neobsazen, poté Jiří Bořita z Martinic |
| Narození | 1546 nebo 1549 Praha |
| Úmrtí | 24. listopadu 1596 Praha  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Jindřichův Hradec |
| Národnost | Čech |
| Choť | (1574) Kateřina z Montfortu (1556–1631) |
| Rodiče | Jáchym z Hradce (1526–1565) a Anna z Rožmberka (1530–1580) |
| Děti | 1. Vilém Zachariáš (1575–1589) 2. Bohunka (1576–1577) 3. syn (*/† 1578) 4. Anna Kateřina (1578–1596) 5. Jáchym Oldřich (1579–1604) 6. Lucie Otýlie (1582–1633) 7. Dorotka (1594–1604) |
| Příbuzní | strýc: Zachariáš z Hradce (1526/27–1589) sestra: Anna z Hradce († 1553) sestra: Alžběta z Hradce († 1555) sestra: Anna Anežka z Hradce (*/† 1557) sestra: Anna Alžběta z Hradce (1557–1596) sestřenice: Kateřina z Hradce, provd. Berková z Dubé (asi 1577–1598) |
| Sídlo | Jindřichův Hradec |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovat
Byl synem Jáchyma z Hradce a Anny z Rožmberka. Jako malého chlapce ho otec poslal do Vídně jako společníka princů Rudolfa (Rudolf II.) a Arnošta. Při válečném tažení proti Turkům se nakazil syfilidou. Poté prince doprovázel při cestách po Evropě. Od roku 1585, kdy nemoc u něho pokročila natolik, že mu ochrnuly nohy, musel být nošen.
V roce 1574 zřídil úřad regenta jeho panství, kter��m se stal Štěpán Vratislav z Mitrovic.[1]
Dne 21. září 1574 se oženil s Kateřinou z Monfortu, pocházející ze štýrského hraběcího rodu. Jejími rodiči byli Jakub I. von Montfort-Pfannberg a Kateřina Fugger von Kirchberg.
Měl spor s svými poddaným ze Zbudovských Blat, kteří jej obviňovali ze zpronevěry tzv. sirotčích peněz. Po odepření poslušnosti poddaných, bylo několik poddanných, mezi nimi zbudovský sedlák Jakub Kubata, v roce 1581 popraveno.[1]
Spolu se svou manželkou Adam založil v roce 1592 v Jindřichově Hradci jezuitskou kolej (gymnázium).
V červnu roku 1593 Rudolf II. jmenoval Adama z Hradce do úřadu nejvyššího purkrabí, tedy do úřadu, na který si dělal zálusk Jiří Popel z Lobkovic, jenž se však pro své drzé ambice císaři znelíbil.[2]
Za Adama z Hradce pokračovaly renesanční úpravy zámku v Jindřichově Hradci. Jeho nákladný životní styl spojený s nutností skvělé reprezentace ho dovedl ke značným finančním těžkostem.[3]
| „ | [1596] V Praze zemřel na stupních pod Hradem pan Adam z Hradce, nejvyšší pražský purkrabí. Byl soužen dnou, takže ho musili sem tam nositi. Bylo rozprávěno, že pohřeb jeho těla stál 6000 kop českých grošů. | “ |
| — Mikuláš Daczický z Heslowa[4] | ||
Po jeho smrti zdědil majetek jeho sedmnáctiletý syn Jáchym Oldřich.
_1.png){kind=link}
Potomci
editovatKateřina z Montfortu mu porodila následující děti:
- 1. Vilém Zachariáš (1575–1589)
- 2. Bohunka (1576–1577)
- 3. mrtvý syn († 1578)
- 4. Anna Kateřina (1578–1596)
- 5. Jáchym Oldřich z Hradce (24. ledna 1579 – 23. ledna 1604), karlštejnský purkrabí, ⚭ (25. 1. 1598 Augsburg) Marie Maxmiliána z Hohenzollern-Sigmaringenu (31. října 1583 – 11. září 1649)
- 6. Lucie Otýlie z Hradce (1. prosince 1582 – 11. ledna 1633), ⚭ (13. 1. 1602 Jindřichův Hradec) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. prosince 1572 – 19. ledna 1652), nejvyšší kancléř Českého království 1628–1652, nejvyšší číšník Českého království, nejvyšší zemský sudí Českého království
- 7. Dorotka (1594–1604)
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b KAVKA, František. Zlatý věk Růží: Kus české historie 16. století. [s.l.]: Nakladatelství České Budějovice, 1966. Dostupné online. S. 138–139.
- ↑ JANÁČEK, Josef. Rudolf II. a jeho doba. Praha: Svoboda, 1987. S. 306.
- ↑ Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích; svazek 3. Praha: Diderot, 1999. ISBN 80-902555-5-8. S. 230.
- ↑ DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš. Paměti. Praha: Evropský literární klub, 1940. 232 s. (Národní klenotnice). S. 70.
Literatura
editovat- BŮŽEK, Václav; HRDLIČKA, Josef, a kol. Dvory velmožů s erbem růže : všední a sváteční dny posledních Rožmberků a pánů z Hradce. Praha: Mladá fronta, 1997. 315 s. Dostupné online. ISBN 80-204-0651-4.
- KRUMLOWSKÝ, Felix. Jména z českých dějin, která byste měli znát II. 1. vyd. Praha : BETA, 2008. ISBN 978-80-7306-343-6.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam II. z Hradce
- https://web.archive.org/web/20080912042903/http://gvn.cz/historie.php?lang=cs
- Rodokmen pánů z Hradce na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
- https://web.archive.org/web/20090507155334/http://www.novadomus.cz/hradecti.html